Pozoruhodně povrchní informační materiál o českých pravicově extremistických organizacích zveřejnila ve středu na stránkách MV ČR Gabriela Bártíková, mluvčí ministerstva vnitra a ředitelka jeho odboru tisku a public relations. Text neobsahuje aktuální informace a není schopen hlubší a věcnější analýzy. Pomíjí myšlenkové zázemí těchto organizací a jejich vazby na obdobné zahraniční skupiny. Vůbec se nezmiňuje o násilných trestných činech s rasovým podtextem, které spáchali členové organizace Národní odpor a dalších seskupení. Nehovoří o činnosti Sdružení pro republiku ani následovnické politické strany Republikánů Miroslava Sládka. Zlehčuje to vše do konstatování

"Mezi aktivisty této organizace patří agresivní jedinci, kteří ovládají různé druhy bojových umění, vyhledávají konflikty a napadají kolemjdoucí na ulicích. Někteří z aktivistů navštěvují anarchistické demonstrace a provádějí monitoring antifašistů. Proti několika členům této organizace bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů."

Ani jedno jméno, ani jeden konkrétní údaj. Ani slovo o trestných činech brutálního fyzického násilí. - O vyjádření k tomuto textu jsme požádali příslušníky speciálních jednotek policie, odborníky na problematiku extremismu i aktivisty v oblasti monitoringu neonacistů v Čechách. K záležitosti se vrátíme.

Strana zavražděného politika Pima Fortuyna se zřejmě stane po včerejších všeobecných volbách v Holandsku druhou největší politickou stranou. Podle zpráv z jedné hodiny ráno po sečtení 86 procent odevzdaných hlasů budou mít křesťanští demokraté 43 křesel (zisk 14 křesel), Pim Fortuynova strana bude mít 26 křesel (zisk 26 křesel), sociální demokracie 23 křesel (ztráta 22 křesel) a liberální strana VVD 23 křesel (ztráta 25 křesel). Parlament má 150 křesel. Fortyun se stavěl proti přistěhovalectví. To, jaká vznikne v Holandsku vláda, záleží na koaličním vyjednávání. (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

Tisíce bývalých bojovníků z Talibánu jsou nyní spojenci Ameriky vězněni v Afghánistánu za podmínek, které se podobají Osvětimi, konstatoval tento týden velvyslanec Evropské unie Peter Klaiber. (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde. "Tito lidé už nemají na svých kostech žádné maso," řekl Klaiber při návštěvě ve vězení v Šebarganu v severním Afghánistánu tiskové kanceláři AFP. "Je s nimi zacházeno jako s dobytkem, jsou nacpáni ve stanech. Kuchyně je nepředstavitelná. Ti lidé vypadají jako duchové."

Generál Abdul Rašíd Dostum, válečný magnát a spojenec USA, zadržuje v táboře v Šeberganu více než 2000 osob. Mnoho těchto mužů bylo zajato při pádu města Kunduz, jednoho z posledních měst, které měl Talibán v moci. Situace v táboře je otřesná. Zadržovaní vězni dostávají jen řídkou polévku a asi 400 z nich je natolik podvyživeno, že je nyní vyživuje Červený kříž . Vězni v Šeberganu jsou etničtí Paštunové, kteří dominovali Talibánu. Jiné etnické skupiny, jako Dostumovi Uzbekové, se nyní mstí příslušníkům národa Paštu, často nevinným ženám a dětem. Spojené státy a jejich spojenci neučinili nic proti tomu, poznamenává list Independent a dodává, že moc afghánského prezidenta Hamida Kharzaie do Šeberganu nedosahuje. - Jednu z prvních informací o této otřesné situaci otiskl americký list Washington Post, české shrnutí viz zde.

Ve Scottish National Portrait Gallery v Edinburku byla 10. května zahájena výstava díla průkopnických skotských fotografů Davida Octaviuse Hilla a Roberta Adamsona. V letech 1843 - 1847 vytvořili 3000 fotografií, které jsou nyní vystaveny v Edinburku. Hill a Adamson se považují za první autory, kteří dokázali využít uměleckého potenciálu fotografické techniky. Expozice fotografií tehdy trvala až tři minuty a proto je pozoruhodné, jak živé a neformální jsou portréty lidí, kteří žili před více než sto padesáti lety. Výstava potrvá až do 15. září a kdo se v létě dostane do Edinburku, vřele doporučujeme. Ukázka práce Hilla a Adamsona je zde.

Švédská Dalarna University hledá politologa, odborníka na střední Evropu, píše náš tamější spolupracovník Stephen Saxonberg:

Dalarna University in Sweden has a new position for a political scientist for our new MA program in International Relations. This is an international program, with students from all over the world, including many from Central Europe. The applicant should have a PhD in political science and some international publications. We are a small liberal arts college, located in the heart of Sweden, nearby some of the country's most beautiful nature. If you are interested, please contact Steven Saxonberg sax@post.utfors.se before May 28.

Non stop čtení české a slovenské literatury proběhne letos už popáté, a to ve dnech 31.5. (od 14.00 hod.) až 8.6.2002 (do 22.00 hod)

Čte se minimálně 15 minut libovolně vybraného textu na adrese: Valdštejnská 14, Praha 1. Přímý přenos na internetu, čte se zároveň v několika evropských metropolích (v Českých centrech). trasa: Praha-Bratislava-Budapešť-Bukurešť-Sofie-Moskva-Kyjev-Varšava-Drážďany-Berlín-Stockholm-New York-Londýn-Haag-Brusel-Paříž-Madrid-Mnichov-Vídeň-Praha.

u literatury se uvádí: autor, název knihy, článku, případně rok vydání

přenos na:

www.nonstopczech.cz

www.nonstopczech.com,

informuje Jaroslava Čajová.

Volná místa jsou už jen brzy ráno (1. června od 4 hodin do 7.15, asi 12 osob, 8., červan od 6 do 7.30, asi šest míst.) Jinak vše obsazeno. Kdo má zájem účastnit se čtení, nechť zavolá Karla Srpa (5753 0523)

Michal Viewegh bude číst úryvky ze své nové knihy Báječná léta s Klausem v pátek 17. května od 18. hodin v prostorách galerie Fiducia. Akci pořádá Antikvariát Fiducia. Ve čtvrtek se stejná akce koná v opavské čajovně Bludný kámen.

Akce proběhne ve čtvrtek 16. května od 18. hodin v prostorách galerie Fiducia opět pod záštitou Antikvariátu Fiducia. Moderuje Libor Magdoň. Očekávaná témata: katolická literatura, obecné chápání pojmu literatura, současná česká literatura.

Jde o pozoruhodný jev: V minulosti vyjadřovali novináři své názory v podstatě bez korekce démotických hlasů, nemuseli se potýkat se zmatkem v čtenářské mysli, s logickými zkraty, s chybnými nebo záměrně zkreslenými informacemi, s emocemi, s hysterií. Příchod internetu tohle všechno změnil: dal obyčejným lidem hlas, který je - právem - na úrovni hlasu společenských elit. Zároveň však dal také moc hlučné spodině. Její nenávist je šířena prostřednictvím nové technologie daleko efektivněji, než se komukoliv v minulosti zdálo. Ti, kdož v druhé polovině roku 1938 svými nenávistnými dopisy uštvali Karla Čapka k smrti, by byli nadšeni možnostmi, jaké v současnosti skýtá internet. Kdo se odváží postavit se proti konvenčnímu myšlení s nezávislým názorem, riskuje, jak se zdá, v současnosti i život a pověst své rodiny. Nenávist se zdá být vedlejším produktem každého pokusu zbavit lidi konvenčního myšlení. (Paradoxem je, že proti hrůzně bulvárnímu psaní prodejných sdělovacích prostředků se tito lidé příliš neozývají.)

Technologie umožňuje hlasu lidu, aby byl slyšen. Jenže normální lidé se většinou příliš energicky neozývají. O to silněji je slyšet hlas spodiny. Je to tentýž jev, jaký známe z Československa ze sedmdesátých let, z doby, kdy vznikla Charta 77. Není vyloučeno, že pokud nepozvednou i rozumně uvažující lidé energicky svůj hlas, bude evropská politika v budoucnosti stále silněji určována právě nenávistnými emocemi mizivé vrstvičky obyvatelstva. Je to jev, který už nezmizí - technologie ho umožňuje, ale zároveň je závazkem pro všechny občany, aby se i oni angažovali, a nepřenechávali prostor jen aktivistickým šílencům. Viz Francie nedávných dní. Když většina mlčí, protože je jí trapné zasahovat do kanálních útoků, v konečném důsledku je pak slyšet jen silný patologický hlas. Konec konců to známe z komunismu. Svědectví Roberta Fiska, které shrnujeme, je v tomto smyslu pozoruhodným námětem k úvaze na tato témata. (JČ)

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.