Zásluhou společného hlasování poslanců ČSSD a části klubu KDU-ČSL prošel (ve dvou hlasováních: 1. hlasování, 2. hlasování - hlas N nebo Z znamená podporu zákona) o dva hlasy návrh nového správního řádu do třetího - přesněji řečeno již pátého - čtení v Poslanecké sněmovně. Tím je o osudu návrhu, který byl podán v rozporu s jednacím řádem Sněmovny a může být poté, co v lednu 2003 nabude účinnosti, napaden u Ústavního soudu, možná již rozhodnuto, neboť odpor proti nezákonné proceduře schválení zákona nenalezl ve Sněmovně většinu a překvapivě smířlivý tón poslanců ODS naznačil, že v případě potřeby svého partnera ve 3. čtení podpoří. Dále půjde pouze o to, které pozměňovací návrhy budou přijaty v závěrečném čtení návrhu zákona, které se uskuteční příští týden.

Důležitý je rovněž precedenční charakter způsobu, jakým byl zákon předložen PSP ke schválení: jakýkoli zamítnutý návrh zákona bude napříště možno předkládat nikoli do prvého, ale jako pozměňovací návrh k některému jinému zákonu přímo do druhého čtení.

Nový správní řád, jenž by měl nahradit 35 let starý a téměř nemodernizovaný předpis, přinese občanům poměrně významné omezení jejich práv ve vztahu k úřadům. To lidé pocítí zejména v oblasti povolování staveb, kde, pokud nejsou sami stavebníky nebo investory, jim nový zákon přiznává postavení účastníka druhé kategorie. Úřad nebude sice již disponovat jejich procesními právy v celém rozsahu, jak ministerstvo vnitra ve své přeloze původně předpokládalo (ledaže by tato změna prošla jako pozměňovací návrh; takový návrh skutečně Marek Benda (ODS) podal), nicméně praktické dopady nové úpravy na možnost uplatňovat práva účastníků budou poměrně značné.

Přínos nového správního řádu lze hledat zejména v ekonomické oblasti, protože předpis se stane významnou pobídkou pro zahraniční investory; ti z nich, kteří mají v úmyslu vybudovat výrobní provozy, které budou představovat velkou zátěž pro životní prostředí, budou zbaveni nutnosti jednat o těchto dopadech s občany žijícíim v příslušném místě a mohou se omezit na dojednání podmínek s příslušnými úřady.

Napsal jsem otevřený dopis Britským listům. Jsem obyčejný člověk, nemám majetek, ale mám velkou víru, kterou sdílí stamiliony lidí na naši planetě, víru v to, že dříve nebo později musí být nastolen mír na Blízkém Východě. Chtěl bych, aby lidi podepisovali tuto petici a aby byla předložena Radě bezpečnosti OSN.

Za dobu kratší než jeden měsíc se včera rozpadl u břehů Antarktidy obří ledovec Larsen B, o tloušťce 200 metrů a o rozměrech 3250 čtverečních kilometrů, konstatovali vědci z British Antarctic Survey. Nyní dále zkoumají, kdy došlo k něčemu podobnému naposledy a které další velké ledovce nedaleko Antarktidy jsou ohroženy. V roce 1998 předpověděla British Antarctic Survey, že roztaje větší množství ledovců kolem Antarktidy. Od té doby pokračuje oteplování v oblasti a pozorovali jsme už delší dobu, jak se ledová plocha Larsen B zmenšovala. Věděli jsme, že to, co zbude, se nakonec rozpadne, ale rychlost, s níž se to stalo, byla šokující. Těžko věřit, že se rozpadlo 500 milionů milionů tun ledu za méně než měsíc, uvedl jeden vědec.

O titul "Zelená perla roku" bude soutěžit několik neuvěřitelných výroků bývalého tiskového mluvčího Spolany Zdeňka Josky a vedoucího ekologického odboru podniku Martina Dobeše, kteří se opakovaně pokoušeli bagatelizovat vážné riziko plynoucí ze zamoření ve Spolaně. Rozsáhlá kontaminace dioxiny a rtutí řadí Spolanu mezi vůbec nezamořenější místa na světě (2).

Joska o budovách kontaminovaných supertoxickými dioxiny řekl: "I kdyby budovy někdo vyhodil do vzduchu, tak sutiny zůstanou na místě a nic se nestane." Tvrdil také, že "zatím neexistuje technologie, která by to uměla zlikvidovat" (3). Přitom v téže době měla Spolana k dispozici studii s 12 návrhy na různé způsoby likvidace dioxinového zamoření.

Úterní večer na ČT1 pořadem Bez imunity dobře konkuroval Banánovým rybičkám. Docela zábavné, kdyby nešlo o vážné věci. První a "nosné" téma pořadu: "Mohlo by plošné poskytování přídavků na děti zvýšit porodnost?" se zvrtlo v groteskní zkoumání a převracení tvrzení "dítě = sociální riziko". Naštěstí se jako racionálně uvažující nakonec projevili sami diváci, kteří základní myšlenku (otázku) označili ve většině za scestnou. Pobavil Oldřich Kužílek, který pro zvýšení porodnosti doporučil vypnout proud,a replika Petry Buzkové, která si toto opatření představila jako součást programu (případné) vlády ODA.

Důchodová reforma, jako druhé téma, byla opět tristní ukázkou plytkosti a bezradnosti. Korunu tomu nasadila z "publika" Monika Pajerová, jíž zdatně sekundoval moderátor pořadu pan Pokorný. Z jejího rezolutního návrhu na "třízdrojové financování důchodového systému" udělal pan Pokorný záhy "třístupňový systém" a nutil zúčastněné, aby se k němu vyjadřovali. Pikantní na tom je, že návrh Moniky Pajerové (financování pojištěnci, zaměstnavateli a státem) přesně vystihuje systém, který u nás funguje dlouhá léta.

Deník Guardian obdržel v rámci British Press Awards, nejprestižnějších cen britského tisku, cenu za své internetové stránky, které byly jmenovány "serverem roku". Jeden z členů poroty konstatoval, že jsou prý tyto stránky "daleko vepředu" a jsou plné "vynikající novinářské práce". Jiný člen poroty konstatoval, že tyto internetové stránky, které v posledních měsících poskytovaly bezkonkurenční informace o teroristických útocích proti Spojeným státům a na další témata, jsou tím, "jak by měly na internetu vypadat tištěné noviny". - Cenu "Britský deník roku" obdržel list The Mirror za to, že se seriózně a kriticky zabýval válkou v Afghánistánu.

Studenti svědčí o tom, že na Ostravské univerzitě mívají až 35 hodin seminářů a přednášek týdně. Na Glasgow University mají studenti často méně než 20 hodin seminářů a přednášek týdně. Znamená to, že je výuka na českých univerzitách kvalitnější a intenzivnější a studium na britských vysokých školách chabější? Nakolik mají studenti čas na samostatnou práci, očekává-li se od nich, že stráví v posluchárnách až 35 hodin týdně? A jak se odlišuje studium, kdy student chodí na fakultu 20 nebo 35 hodin týdně? O způsobu vysokoškolského studia ve Velké Británii píší v dnešní mimořádné příloze deníku Právo, věnované školské problematice, šéfredaktor Britských listů Jan Čulík a Luboš Kreč, student Ostravské univerzity, který strávil v Glasgow loni na podzim tři měsíce v rámci školské výměny Evropské unie v programu "Socrates".

Ačkoli uplynul více jak rok, tak je to téma stále živé, a to nejen pokud jde o užší pojetí, ale i ve vazbě na nejrůznější úvahy o důchodových reformách. Podrobná analýza z pera bývalého náměstka České správy sociálního zabezpečení se zabývá výhodností či nevýhodností předčasného odchodu do důchodu.