1. 12. 2001
Britská a americká vláda odmítly vyšetřit, jak se stalo, že v pevnosti generála Dostama u města Mazar-i-Sharif byly zmasakrovány stovky osob. Investigaci provedl deník Guardian, který v sobotu publikoval podrobné informace, z nichž vyplývá, že k zmasakrování talibánců vedla celá řada závažných chyb. Mezinárodní právníci poukazují na to, že byl zřejmě spáchán vážný válečný zločin. Amnesty International vznesla těchto deset otázek, na něž Amerika a Británie odmítají odpovědět:
|
No přece proto, protože je nejúčelnějším a nejužitečnějším uspořádáním vztahů uvnitř tak složitého společenství, jako je lidstvo. Kritizovat kapitalismus je stejné, jako kritizovat sekeru nebo automobil. Jistě, dřevodubec se sekyrou si nepovídá s dryádami, automobilista si nevychutná krásu krajiny jako vozka. Pusťte vodu přes turbínu a zničte krásu vodopádu. Lze prohlásit některé přírodní statky za nedotknutelný zájem, lze sledovat, jak atlantická civilizace snižuje svůj tlak na přírodu tím, jak se objevují nové a úsporné technologie, jak zvyšuje tlak na přírodu svojí expanzí i předáváním civilizačních výdobytků sousedním civilizačním okruhům. Lze sledovat, jak počet příslušníků této civilizace se zmenšuje vymíráním, lze sledovat, jak civilizační výdobytky předané sousedním civilizacím vyvolaly populační explozi. Pokud člověk připustí ducha přírody či jakou formu prozřetelnosti, může přemýšlet o tom, zda AIDS není geniálním zásahem na obnovení rovnováhy mezi lidstvem a zbytkem planety a může přemýšlet, zda nepřišel příliš pozdě. Může na této myšlence dokonce založit náboženství, či sektu. Může najít lidi (a také by měl hledat), kteří se dokáží zastavit a rozhlédnout, vidět a cítit.
Co nemůže, nemůže zakázat kapitalismus. Nemůže nařídit jedlíku hamburgerů, aby obdivoval finesy francouzské kuchyně, nemůže obdivovateli Dolly Buster vnutit ideál Mony Lisy, nemůže milovníku telenovel vnutit Kantovu filosofii.
Článek vznikl jako diskuzní příspěvek ve Fóru Britských listů
1. 12. 2001
"85 procent obyvatel Afghánistánu žije na venkově. Z těch alespoň 15 procent nemá vůbec pevnou střechu nad hlavou, žijí jen ve stanech. Jen 15 procent Afghánců žije ve městech. A z jich jen mizivé procento, mužů či žen, získalo vůbec nějaké vzdělání. Ženy, s nimiž jsem hovořila v uprchlických táborech, a tentokrát jsem jela dál, chtěla jsem navštívit v Afghánistánu vesnici a mluvila jsem tam s ženami v jejich domovech: Ty ženy nemají absolutně žádnou lékařskou péči už více než dvacet let. Rodí děti bez pomoci. Dětem se nedostává žádného očkování. Nemají aspirín. Nemají nic. A muži pěstují a prodávají opium. Afghánistán produkuje 75 procent globálního obchodu s opiem. Kromě toho, že neexistuje zdravotnictví, neexistuje ani školství. Talibán zničil školský systém z ideologických důvodů. Nezapomínejme, že Talibán chtěl změnit Afghánistán po období sovětské moci, kdy se ve školách vyučoval komunismus, a to je přirozeně proti náboženství. Tak Talibán školy zničil. O Afghánistánu neexistují žádné statistiky, ale žije tam nyní alespoň několik milionů vdov a nejméně půl milionu - možná až 6 milionů - sirotků. A pak je tam spousta mužů, žen a dětí bez končetin, protože jsou tam všude miny a dvacet let trvala válka. Jejich život se prakticky nedá vést. Někteří z nich už umírají. Obávám se, že někteří lidé, s nimž jsem hovořila před čtrnácti dny, jsou už dnes zřejmě mrtví a někteří, s nimiž jsem hovořila teprve před třemi dny, jsou asi taky mrtví. Je tam obrovský hlad, lidi potřebují potraviny. V oněch čtrnácti dnech mezi mou první a druhou návštěvou došlo k ostrým bojům a mnoho lidí přišlo o život. Viděla jsem, že mnoho příslušníků Talibánu, které jsem poznala při své první návštěvě, přestalo být Talibánem. Zkrátili si vousy. Talibán se prostě rozpustil do krajiny. Je to tam jako když se rozložil ve střední Evropě komunismus. Tam taky po roce 1989, najednou nikdo nikdy nebyl komunista, vždycky to byli jen nějací sousedi, ale na jméno si už nikdo nepamatoval. Lidé, s nimiž jsem hovořil o čtrnáct dní předtím byli nesmírně rozhořčeni a byli ozbrojeni a představovali Talibán. Teď jsou stále ještě rozhořčeni, stále mají své zbraně, ale, překvapení, Talibán, to přece byli úplně jiní lidé." Z rozhlasového rozhovoru s britskou poslankyní Emmou Nicholsonovou, která se snaží pomáhat lidem v zoufalé situaci v různých zemích světa a v minulých dnech dvakrát navštívila Afghánistán.
|
30. 11. 2001
Mnoho Američanů, kteří pohlížejí cynicky na vládní prohlášení, se ptá, zda je skutečným cílem války Spojených států v Afghánistánu získat přístup k ropě a zemnímu plynu ve střední Asii, napsal deník Los Angeles Times. Odpověď zní: ano i ne. Spojené státy zaútočily na Afghánistán, aby se mu pomstily za útoky z 11. září. Avšak bývalým ropným podnikatelům Georgi Bushovi a Dicku Cheneymu
muselo rychle dojít, že odplata proti Talibánu a Osamu bin Ladenovi nabízí vynikající příležitost, jak rozšířit americký geopolitický vliv do jižní a střední Asie, kde právě dochází v oblasti Kaspického moře k nejnovější zlaté horečce.
|
1. 12. 2001
Mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International odsoudila v pátek britskou vládu za to, že odmítla zahájit vyšetřování, jak bylo usmrceno přibližně 400 válečných zajatců, zadržovaných Severní aliancí v pevnosti nedaleko afghánského města Mazar-i-Sharif. Mluvčí Amnesty International konstatoval: "To, že britská vláda odmítla zahájit vyšetřování zjevně nejkrvavějšího incidentu této války, během něhož možná došlo k vážnému porušení mezinárodních lidských práv a humanitárního zákona, vyvolává otázky ohledně toho, zda Velká Británie zastává zásady zákonnosti." Komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinsonová se připojila k Amnesty International a také požadovala vyšetřování masakrů v pevnosti Qala-i Janghi, zejména zjištění, zda reagovaly Severní aliance a britské a americké jednotky přiměřeně. Britská i americká vláda vyšetřit masakr odmítly. |
29. 11. 2001
Dva dny poté, co jednotky Severní aliance tvrdily, že zcela zlikvidovaly vzbouření uvězněných bojovníků z Talibánu v pevnosti v městě Mazar-i-Sharif vystřelily v pevnosti ve čtvrtek na pracovníky afghánského ministerstva zdravotnictví osoby, které masakr zřejmě přežily, konstatoval činitel mezinárodního Červeného kříže. Jeden pracovník byl postřelen do ruky a druhý do nohy. Po třech dnech zuřivých bojů, jichž se účastnila i americká letadla a speciální britské a americké jednotky tvrdila Severní aliance, že usmrtila všechny vzbouřené zajatce. Ve středu začali pracovníci sbírat mrtvoly, roztroušené po pevnosti. Po střelbě stáhl Červený kříž své pracovníky z oblasti a pevnost převzala pod kontrolu vojska Severní aliance. |
29. 11. 2001
Velká Británie a Spojené státy čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku, aby vysvětlily svou roli při usmrcení přibližně 400 vojáků Talibánu, které zabila americká letadla a vojáci Severní aliance v pevnosti nedaleko města Mazar-i-Sharif. Spojené státy byly nuceny se omluvit za vysoký počet mrtvých a OSN konstatovala, že komisařka Spojených národů pro lidská práva Mary Robinsonová bude požadovat během páteční návštěvy v Londýně vysvětlení tohoto masakru. Robinsonová, bývalá prezidentka Irské republiky, bude požadovat, aby byla Severní aliance vyloučena z budoucí afghánské vlády. Británie a USA se snažily akci v pevnosti hájit. Jeden britský vládní zdroj konstatoval: "Čelili jsme situaci, kdy se zajatci snažili dostat se ven z vězení prostřednictvím granátů a střelby ze samopalů. V takové situaci nesmí být člověk fajnovka." Avšak hlavní mluvčí americké vlády v Islamabádu Kenton Keith se za masakr omluvil: "Je nám líto, že v Mazar-i-Sharifu zemřelo tolik lidí. Jeho reakce však neuspokojila organizace na obranu lidských práv a opoziční britské poslance, kteří jsou přesvědčeni, že Spojené státy porušily mezinárodní právo tím, že nařídily, aby válečná letadla bombardovala zajatce z Talibánu, z nichž mnozí byli svázáni a nemohli se hýbat. Právníci, specializující se na lidská práva, zdůrazňují, že reakce měla být přiměřená. Britský premiér Tony Blair se musel ve středu bránit před kritikou v Dolní sněmovně, kdy Menzies Campbell, mluvčí britských Liberálních demokratů pro zahraničněpolitické otázky, kritizoval bombardování pevnosti. Sadiq Khan, londýnský právník specializující se na lidská práva, konstatoval, že zřejmě byla porušena ženevská konvence, která požaduje, že "se zajatci je nutno zacházet za všech okolností lidsky". Bylo také zřejmě porušeno ustanovení konvence, které požaduje, že "každá vojenská reakce musí být přiměřená". Dodal: "Mělo by být zahájeno naléhavé vyšetřování, zda má být vytvořen mezinárodní trestní tribunál pro válečné zločiny. Pokud toto je válka, a Spojené státy tvrdí, že ano, potom platí pravidla pro vedení války. Zdá se, že americké bombardování nebylo uměřenou reakcí. Mnoho příslušníků Talibánu bylo svázáno." Kritika bombardování přichází uprostřed rostoucího britského znepokojení nad agresivním jazykem, jehož používá americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Ten konstatoval, že "Amerika není ochotna vyjednávat o kapitulaci" a dodal, že doufá, že "jednotky al Qaedy budou buď usmrceny nebo zajaty". "Agresivnost je kontraproduktivní," konstatoval jeden vysoký činitel britského ministerstva obrany. Protokol ženevské konvence z roku 1977 zakazuje nařídit, "aby nikdo nepřežil". Haagská konvence o pravidlech vedení války z roku 1907 výslovně zakazuje prohlášení, že "nikomu nebude prokazována milost". Adam Roberts, profesor mezinárodního práva na Oxfordské univerzitě, uvedl, že výroky Donalda Rumsfelda "jsou na hranici legality". Profesor Roberts také kritizoval oba příslušníky CIA, kteří se dotazovali zajatců, zda to jsou Arabové či Afghánci - to právě prý vyvolalo vzpouru. "Bylo to nesmírně stupidní a neprofesionální," řekl profesor Roberts. |
29. 11. 2001
"Po 11. září jsme se zbláznili. Vybombardovali jsme do sutin afgánská města včetně jejich obyvatel - obvinili jsme šílený Taliban a Usamu bin Ladina z krveprolití mezi našimi lidmi - a pak jsme dovolili svým strašlivým vojenským spojencům, aby popravovali zajatce. President George Bush prosadil do zákonů soubor tajných vojenských soudů, které mají za úkol prověřovat a poté zlikvidovat kohokoliv, kdo je v očích děsivě neefektivní americké tajné služby považován za "teroristického vraha". Aby nedošlo k mýlce - hovoříme zde o americkou vládou legálně schválených komandech smrti. Již byla vytvořena, takže nějaké tvrzení, že Usama bin Ladin a jeho muži by měli být raději dopadnuti než zavražděni, nebude mít žádné veřejné zastání; jsou to pouhá pseudo-soudní a střílecí komanda.
Je naprosto zřejmé, k čemu došlo. Když lidé žluté, černé nebo hnědé pleti zavraždí své věznitele, kobercovými nálety zabijí své nepřátele či založí komanda smrti, a to vše z komunistického, islámského nebo nacionalistického přesvědčení, musí být Spojenými státy, EU, OSN, prostě "civilizovaným" světem odsouzeni. My jsme mistři lidských práv, Osvoboditelé, velcí a dobří, kteří mohou kázat zbídačeným masám. Ale jakmile jsou zabiti naši lidé, když jsou zbořeny naše zářivé budovy, pak potlačíme každý kousek lidských práv, pošleme B-52 přesně na ony zbídačené masy a vyrazíme povraždit naše nepřátele." Publikujeme komentář reportéra Roberta Fiska, který vyšel v deníku Independent. |
30. 11. 2001
Tajná operace s fatálními důsledkyAhmed Bouzid
Představte si, že by byl 19. srpen 1953 býval odešel jak přišel, bez mimořádných událostí. Představte si, že by byla operace Ajax, koordinovaná britskou MI6 a americkou CIA, která zvrátila zdárně se rozvíjející iránskou demokracii Mohammeda Mossadeqa, bývala nikdy nepřekročila okraje rýsovacího prkna.
|
30. 11. 2001
Víme, jak to skončilo, vzpoura zajatců v pevnosti Qala-i-Jangi Abdula Rashida Dostama. Ve středu bylo novinářům dovoleno přistoupit dostatečně blízko na to, aby viděli groteskní spoušť zohavených mrtvol. Ale byly tam i jiné věci, které Dostum nechtěl, aby novináři viděli: například pole, na němž leželo asi 50 bojovníků Talibánu, kteří měli ruce svázané za zády.
Plynulé vyprávění o tom, jak začalo vzbouření těchto zajatců obsahuje určité pochybné pasáže. Rozbírá je v této analýze komentátorka listu Guardian.
|
30. 11. 2001
Zajatci byli zmasakrováni, mrtvým byly ukradeny boty, zbraně, a dokonce vyráženy i zlaté zuby. O tom svědčil v deníku Independent z města Mazar-i-Sharif reportér Justin Huggler.
|
30. 11. 2001
"Haló pane Čulíku!
Kritiky Vašeho článku k masakru zajatců mi připoměly jeden můj zážitek.
"I v nejhorších časech se smí být humanistou." - nevím kdo to přede mnou řekl. Když jsem sloužil v Sarajevu vojnu a stalo se mi to, co je (literárně) níže popsané, tak jsem si ještě neuvědomoval, že se lidé musejí zvlášť vychovávat, aby zachovali klid v mimořádných situacích. Když jsem si to začal uvědomovat, popsal jsem tu příhodu a pak jsem vyzvídal od matky každý detail ze svého raného dětství, abych se dozvěděl, proč činím výjimku.
Když mi bylo neplných 3 roky, tak naši vesnici přepadli zase znovu čerkézi, jak byli kozáci generála Pannwitze na Balkáně jmenováni. Matka mě nemohla najít a když mě našla, bylo pozdě k útěku do lesa, jako vždy. A tak jsme našli úkryt ve škvíře mezi kurníkem a chlévem a matka mi držela pár hodin ústa. Skoro mě udusila. Ale zůstali jsme živi a zdrávi.
Soudě z kritik, nejsem sám. Možná jsem jediný, který se pokouší o konstruktivní přístup.
|
28. 11. 2001
|
30. 11. 2001
Narkomanie prostřednictvím injekčních stříkaček způsobila patnáctinásobný růst počtu nakažených osob virem HIV/AIS v Rusku. Podle informací OSN je nyní na světě nakaženo nemocí AIDS 40 milionů lidí, podrobnosti v angličtině jsou např. zde.
|
29. 11. 2001
Pravidelná návštěva Britských listů na seminářích BIS, které pořádá Ústav informačních studií a knihovnictví Karlovy univerzity, tentokráte nebyla osvěžena ničím novým. Přednáška byla stejně jako minule nudnou prezentací jinak vzrušujícího a romantického tématu, a to přesto, že se přednášející historik-amatér snažil o "vřelý lidský kontakt" a "pozitivní reakce" posluchačů. O to zajímavější je to, co pan historik neřekl. Protože neví, nebo proto, že mu to někdo neschválil...
|
27. 11. 2001
Pro jednání s českými úřady typický dopis, jehož obsah lze nejlépe charakterizovat větou "Trhni si nohou, občane!", přišel tentokrát z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Josef Nejedlý (na snímku) nám v něm sděluje, že nám ÚOOÚ neposkytne text žaloby Českého statistického úřadu. S přemýšlením si arogantní úředník nedal práci a vzal prostě první paragraf, který v zákoně č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím našel: dokument se prý netýká činnosti jeho úřadu, ačkoli právě k jeho rozhodnutí se žaloba vztahuje... Proti rozhodnutí jsme se ihned odvolali a po uplynutí patnáctidenní lhůty podáme na ÚOOÚ správní žalobu. |
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 12. 2001 | Postavení žen v Afghánistánu je strašlivé | ||
1. 12. 2001 | K masakru v afghánské pevnosti vedla série vážných chyb | ||
1. 12. 2001 | Amnesty International odsoudila britskou vládu, že odmítla vyšetřit masakr v pevnosti | ||
30. 11. 2001 | Jak naši afghánští spojenci aplikovali Ženevskou konvenci | ||
30. 11. 2001 | Kdyby se do toho CIA byla bývala nemontovala... | Ahmed Bouzid | |
30. 11. 2001 | Pevnost Qala-i-Jhangi: Pro toto barbarství není omluvy | ||
29. 11. 2001 | Někteří Talibánci "přežili masakr v pevnosti" | ||
29. 11. 2001 | Robert Fisk: Nyní jsme váleční zločinci | ||
29. 11. 2001 | Británie a USA pod tlakem, aby vysvětlily afghánský masakr | ||
29. 11. 2001 | Předseda amerického Helsinského výboru: Náboženská svoboda se stala obětí války |
O českých tajných službách | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 12. 2001 | BIS en rose: Reflexe formou PR | Tomáš Pecina | |
29. 11. 2001 | Spy university: Historie tajných služeb v podání amatérského čtenáře detektivek - díl 2. | Štěpán Kotrba | |
23. 11. 2001 | Spy university: Historie tajných služeb v podání amatérského čtenáře detektivek - díl 1. | Štěpán Kotrba | |
18. 11. 2001 | BIS slibuje: nástupní plat 15 tisíc a "dobrou partu" | Tomáš Pecina | |
13. 11. 2001 | Spy School: Czech spies run recruitment courses at Prague's Charles University | Jan Čulík | |
12. 11. 2001 | BIS získala přístup k datům ze sčítání lidu | Tomáš Pecina | |
12. 11. 2001 | Přijdeme ve čtvrtek na "seminář" BIS na Karlově univerzitě zas | Štěpán Kotrba | |
9. 11. 2001 | Britské listy vyloučeny ze semináře BIS | Tomáš Pecina | |
9. 11. 2001 | Kritika semináře BIS je útokem na akademickou svobodu | Tomáš Kovařík | |
9. 11. 2001 | BIS: Jiný příběh | Tomáš Pecina |