Britské listy

snažím se porozumět tomu, co píšete, a nejsem v tom příliš úspěšný. Jistěže i Britské listy vytvářejí "společný kontext kritérií", avšak tato kritéria nepoužívají k posuzování publikovaných materiálů, protože se jejich redaktoři domnívají, že názorová pluralita deníku je prioritní hodnotou jejich publikace. Vím, že pro mnohé pozorovatele a čtenáře je to neobvyklé a obtížně akceptovatelné - velmi ostře nás za to kritizoval - z pozic křesťana konzervativní hodnotové orientace - Jaroslav Štemberk.

Nemyslím si, že úkolem novináře je být rezonanční deskou společenských nálad, ale využívat prostředky, které má k dispozici, aby zprostředkoval čtenáři zkušenost, která je mu jinak z nejrůznějších důvodů nedostupná. Svůj intelekt přitom novinář uplatňuje sine ira et studio, avšak nestává se přitom zástupcem čtenáře se vším všudy, tj. nezajímá se o to, jak by tu či onu věc posuzoval čtenář, ať průměrný nebo en masse, ale užívá mandát daný veřejným zájmem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Prakticky to znamená, že novinář nemusí, ba nesmí respektovat společenský konsensus, jestliže na základě svého nezaujatého zkoumání fakt dojde k závěru, že je tento konsensus mylný. Tím, že takový novinář dostává o světě podstatně odlišnou informaci, než jaká je informace průměrného čtenáře, se ovšem více nebo méně často dostává do pozice Vašeho "poetického anarchisty" - já bych spíš řekl "informovaného realisty".

Prosím, povšimněte si, jak se postupně plní sekvence chmurných předpovědí, které jsem publikoval v BL (poslední z nich zde). Z toho vyvozuji, že jsem měl k dispozici poměrně přesná fakta, která jsem efektivně analyzoval. Kdybych se přidržoval obecné nálady, nemohl bych nikdy takové prognózy publikovat, protože rozrušovaly "společné podstatné" a předpovídaly věci, které si společnost v dané době vůbec nepřipouštěla.

Mimochodem, když budete studovat materiály publikované v Britských listech za delší dobu (v archívu máme asi 12 tisíc článků, od roku 1996), naleznete prvky, které přece jen určitý společný étos tvoří: např. že česká společnost žije orientací na přítomný okamžik a zanedbává proto např. oblast školství, že pro vývoj této společnosti jsou nesmírně podstatná kvalitní média, zejména veřejnoprávní, že lidé v České republice mají o okolním světě zásadně zkreslené informace, na jejichž základě pak činí chybná a/nebo irelevantní rozhodnutí apod.

V žádném případě si nemyslím, že by naše články, ani ty, které sami píšeme, ani ty, které překládáme a vybíráme, vyvěraly z potřeby exhibovat momentální náladu nebo naše ad hoc vytvořená, jak píšete, "dogmata".