Sociologovy předpovědi:

Katastrofický scénář: K čemu povedou americké atentáty

Nabízím pár předpovědí ohledně toho, co se nakonec dovíme o teroristických útocích na New York a Washington a o čem se z těch útoků poučíme.

Existují dva druhy předpovědí: bezpodmínečné předpovědi, založené na statistických pravidelnostech, a pak předpovědi typu "jestliže se stane toto, pak bude následovat ono" - ty jsou založené na příčinných pravidelnostech. Do první kategorie patří předpovědi počasí nebo demografické předpovědi. Druhá kategorie je kontroverznější. Nejde totiž jen o pravdivost každé konkrétní souvislosti, ale i předpokladů, které se za nimi skrývají.

Tento článek jsem napsal 16. září. Činím následující předpovědi v obou kategoriích nikoliv proto, že bych znal odpovědi, ale přesně z opačného důvodu. Většina z nás se poučí víc z toho, když zjistíme, že jsme neměli pravdu, než když zjistíme, že jsme pravdu měli. Doufám, že se mi podaří vyvolat tvůrčí a konstruktivní myšlení ohledně možných alternativ k tomu, abychom svět rozdělili na kategorie MY a ONI a abychom začali na NĚ házet bomby.

Bezpodmínečné předpovědi

1. Startovalo víc než čtyři sebevražedné posádky, ale jen čtyřem se podařilo ovládnout svůj cíl.

2. Účastníci těchto akcí se nikdy v životě všichni nevyskytli na témže místě v tutéž dobu.

3. Všichni byli propojeni nepřímo sítěmi osobních známostí, ale ne všichni se znali a ani se všichni nepřipojili vědomě k jednotnému spiknutí.

4. V důsledku organizační logiky měli tedy všichni (předpokládaný) kontakt na Osamu bin Ladena a na další organizátory či sponzory útoků na západní cíle.

5. Útok z 11. září nekoordinovala žádná jediná organizace ani žádný jediný vedoucí představitel.

6. Někteří účastníci únosu letadel se dověděli, co mají učinit, teprve krátce před začátkem akce a neměli informace o dalších plánovaných únosech.

7. Namísto aby šlo o jednotné, dokonale zkoordinované spiknutí, byly tyto činy (částečně) výsledkem konkurence mezi skupinami angažovaných aktivistů, jejichž cílem bylo prokázat svou oddanost (mlhavě definovanému) cíli, tj. porážce nepřítele (který byl také mlhavě definován).

Podmínečné předpovědi

9. Spojené státy, NATO a ostatní velké mocnosti budou asi trvat na tom, aby se všechny země na světě postavily na tu či onu stranu (tím vznikne nová studená válka). Pokud podpoří tento požadavek vojenskou a finanční mocí, zvětší tím pobídky vyloučených států, aby se spojily s disidenty uvnitř zemí, které se připojily ke Spojeným státům, a tito disidenti budou přijímat pomoc od vyloučených států.

10. Většina takových aliancí vytvoří další aliance s obchodníky, kteří obchodují ilegálně s drogami, se zbraněmi, s diamanty, s dřevem, s ropou, se sexuálními službami a s gumou.

11. V Rusku, v Uzbekistánu, v Libanonu, na Kavkaze, v Turecku, v Súdánu, v Nigérii, v Srbsku, v Alžírsku a v celé řadě jiných nábožensky rozdělených zemí stoupne vnější podpora pro disidentské islámské síly. Tak dojde k zintenzivnění mezinárodních styků islámské opozice.

12. Vybombardování údajných původců útoků z 11. září a donucení ostatních zemí, aby se postavily na tu či onu stranu, povede tedy ke zhoršení právě té situace, o níž budou američtí politikové prohlašovat, že jí chtějí zabránit.

13. Pokud se to stane, dojde po světě k úpadku demokracie (definovaná jako relativně široká a rovná příslušnost k určité občanské komunitě, jako systém, v němž se politikové musejí odpovídat občanům a v němž jsou občané chráněni před arbitrárními činy vládních činitelů).

Jsem si jist, že jsou tyto katastrofické předpovědi správné? Samozřejmě že ne. Zveřejňuji je proto, abych své názory poskytl včas k dispozici, a proto, abych vyvolal případné opačné předpovědi od lépe informovaných kolegů.

Charles Tilly vyučuje společenským vědám na Columbia University v New Yorku. Mezi jeho nejnovější knihy patří Dynamics of Contention (spolu s Dougem McAdamem a Sidneym Tarrowem, 2001) a Stories, Identities and Political Change (vyjde v roce 2002). Nyní píše knihu o demokratizaci v Evropě a o kolektivním násilí.