Odpověď Tomáši Jirsovi
Štěpán Kotrba:
Studente Jirso,
BL NEBUDOU TISKNOUT CLÁNKY PANA KOPALA, nicméne, ve shode s Voltairem budou
bránit právo vyslovovat i ty názory se kterými nesouhlasí (... Ich bin ein
Berliner...) proti pokusum moci kriminalizovat (precedentne) jakýkoliv
verbální výrok.
Protože príšte by mohl být za "škodlivý" uznán i ten váš. Risknete to?
My
ne.
Osobne nesouhlasím s JAKÝMKOLIV terorismem - tedy ani arabským (bombové
atantáty v Izraeli), ani židovským ( vyhánení Arabu z pásma, které jim po
pulstoletí dali milostive pod samosprávu), ani americkým (humanitarni
bombardovaní Hirošimy, Srbska, Korea, Vietnam, Laos, Irán, ... a dodávky
zbraní, munice a výcvik žoldáku všude po tretím svete), ani protiamerickým
od doposud neznámého pachatele (Twins)
a osobne nesouhlasící ani s jakýmikoliv výroky, které nekteré z uvedených
teroristických cinu schvalují (včetne tech amerických)
Jan Čulík:
Pane Jirso,
jako šéfredaktor se liším svým názorem od pana Kotrby:
principem publikace textů v BL je to, že je šéfredaktor shledá něčím
zajímavé či objevné - ať už přinášejí nové myšlenky ze Západu anebo odhalují
dosud neznámé skutečnosti o české společnosti.
Konstatuji tedy, publikoval bych i text pana Kopala, pokud by osvětlil novým
způsobem některé aspekty českého extremismu.
Nevím, proč se pořád tak divíte: publikovali jsme celou řadu absolutně
rasistických útoků na Romy, kteréžto postoje, jak se zdá, jsou naprosto
výrazným rysem české společnosti a je třeba je zveřejňovat - nebudeme
předstírat, že tyto názory v české společnosti neexistují.
Pane Jirso, vy máte pořád s odpuštěním problém z komunistické doby, problém
vnímání skutečnosti, který v české společnosti přetrvává z osmdesátých let.
Jde o představu, že to, co se tiskne na papír (či vydá na internetu) je
jakási "zjevená pravda", jako by redaktoři a novináři měli nějaké vyšší
porozumění realitě a čtenáři museli zbožně poslouchat.
Tak to ale NIKDY není a pokud to někdo předstírá, je to podvod.
PS. Poznámky pod čarou, o nichž se zmiňujete, nepublikujeme jako "konečný názor", který má čtenář přijmout, ale jako alternativu k zveřejněnému textu, aby čtenář zauvažoval o obou opačných názorech - vysvětlovali jsme to už mnohokrát.
Štěpán Kotrba:
Pane Jirso, a na tomto malém příkladě vidíte, že Britské listy jsou vskutku
názorově nevyhraněné, a přitom velmi tolerantní. Protože jak vy, tak dr.
Čulík, tak já máme názor vcelku jiný, a přitom můžeme koexistovat vedle sebe
v rámci jednoho listu, prosazovat zde své názory, otevírat své myšlení
ostatním a přitom pro každého z nás je tato komunikace poučením. Pro mne
jiným než pro vás a pro šéfredaktora též jiným.
A tak by to asi mělo být.
Mýlíte se, že "poznámky" pod články jsou vyjádřením redakčního názoru.
Jsou
vždy pouze reakcí pisatele a s redakčním názorem nemají co dělat. Neuměle
tak ve starém redakčním systému nahrazují omezené diskuzní fórum k článku.
Sám osobně nesouhlasím s mnoha materiály v BL publikovanými a přitom
využívám "poznámek" opravdu skromně. K mnoha tématům se nevyjadřuji vůbec,
neb sám pro sebe konstatuji, že nemám dostatek faktů, abych mohl posuzovat
prezentované (některé aspekty krize v ČT a kritika produktů, kauza Lauder X
Železný, právní aspekty mnoha případů, řešených na stránkách BL - kauza
Majed), v některých případech vyjadřuji sympatii k jedné straně či konflikt
zájmů a pak do nich nezasahuji (kauza Kodl, Březina), v některých jsem sám
pod vlivem své vlastní názorové omezenosti či profesní omezenosti a nemám
onen přehled (ekonomika). Někdy nesouhlasím s prezentovaným řešením, ale mé
pocity nemají ono racionální jádro a nutné konceptuální zakotvení (Majed,
Romové, některé teze striktního uplatňování lidských práv ve společnosti) a
tak se držím stranou a sleduji názory druhých.
Nesouhlasím ani s krokem pana
Peciny a přesto se neodvažuji jej kritizovat. Ne proto, že bych se "bál",
ale proto, že vnímám jako kladný (a tím pádem prospěšný - bez ohledu na to,
kdo vyhraje tento spor) onen cíl, který Pecina sleduje - absurdním způsobem
nastavit společnosti zrcadlo jejímu směřování ke globální totalitě a
myšlenkové sterilitě.
Fenomén sterility a autocenzuru spojenou s diktaturou
"těch správných" názorů považuji za daleko nebezpečnější než teroristický
útok na Twins - i vzhledem k tomu, že jen v jugoslávském konfliktu (kde jsem
se angažoval dopisem jug. velvyslanci Djoko Stojcicovi) zahynulo stokrát
víc lidí, než v Twins. Ano, nebyli to Američané - ale je v tom rozdíl?
Je
státní terorismus USA jiný, než státní terorismus jiných států? Tvrdím, že
ne.
Existuje pouze hluboká krize globálních bezpečnostních mechanismů (OSN,
RB) a svět spěje k třetí světové válce. Nechci stát na žádné straně tohot
konfliktu, neboť nevnímám mediální symboly (ať negativní, či
pozitivní) emocionálně.