Už existuje dohoda OSN pro vytvoření nové vlády v Afghánistánu

Reportérka: Obava z nadcházejících vojenských útoků proti Afghánistánu vede desetitisíce obyvatel této země k tomu, že utíkají ze  svých domovů. Podle zpráv se města v Afghánistánu vyprazdňují a uprchlíci směřují k hranicím s Pákistánem a Íránem. OSN oznámilo, že zahajuje obrovskou operaci, jejímž cílem je zabránit humanitární katastrofě. Posílá do regionu velké množství přikrývek, potravin a léků. Na severu Afghánistánu bojují opoziční síly už pět let v občanské válce proti Talibánu. I tyto síly se nyní připravují na americké útoky. Jejich velitelé konstatovali, že by měli Američané zahájit letecké útoky co nejdříve a že jejich jednotky jsou připraveny spolupracovat s pozemním útokem. Máme tady nyní Freda Hallidaye, profesora mezinárodních vztahů na London School of Economics. Frede Hallidayi, jak silná je opozice "Severní Aliance" na severu Afghánistánu? Je možné ji využít k svržení Talibánu?

Halliday:Severní Aliance je možné využít k odstranění Talibánu. Ale ona není příliš silná. Vládla v Afghánistánu od roku 1992, kdy svrhla komunisty, až do roku 1996, kdy Talibán svrhl ji. Mají podporu několika menších etnických skupin v Afghánistánu, etnická skupina Pashtu, která do určité míry podporuje Talibán, tvoří asi 42 - 43 procent afghánského obyvatelstva, ale pak tam máte persky hovořící Tadžiky, Uzbeky, na západě země šiitské muslimy. Severní Aliance má podporu většiny těchto skupin, ale za poslední dva roky podpora poklesla. Kdyby však začala být Severní Aliance úspěšná, zřejmě by jí začaly podporovat větší počty obyvatelstva, stalo se to v Afghánistánu několikrát předtím. Některé vnější mocnosti, Írán, Uzbekistán, by mohly být ochotné s ní spolupracovat.

Reportérka: Talibán měl po určitou dobu silnou podporu od obyvatelstva, tak se dostal v polovině devadesátých let k moci. Platí to ještě pořád? Mohl by Talibán apelovat na podporu obyvatel?

Halliday: To nevíme. Ale dovolte mi, abych citoval, co řekl velmi zkušený mimořádný velvyslanec OSN v Afghánistánu, předposlední, pan Lachtar Brahimi. Hovořil na semináři na LSE, kam jsem ho pozval. Bylo to v roce 1999. Uvedl, že Afghánistán je země, která je rukojmím 50 000 ozbrojenců na obou stranách konfliktu. To je celkový počet: Talibán i odpůrci. Podle jeho názoru nemá Talibán příliš velkou podporu. Pokud nějakou podporu měl, když se dostal v polovině devadesátých let k moci, protože zavedl pořádek, ta poklesla. Když hovořím s afghánskými emigranty, a také lidé telefonují příbuzným do zahraničí, do Británie, lidé říkají, ať Američané provedou v této zemi invazi, pokud jen neprovedou vojenskou operaci, ať nás zbaví těchto vládců. A rád bych zdůraznil, že existuje mezinárodní precedens a precedens OSN pro toto. V roce 1999 se Spojené státy setkaly s Íránem, s Ruskem, s Čínou a se středoasijskými republikami, jednání se konalo v Taškentu v červenci 1999. Vypracovaly velmi důležitou dohodu, v níž požadují ustavení mnohoetnické a reprezentativní afghánské vlády se širokou lidovou základnou. Konstatovali, že jsou ochotni spolupracovat s takovou vládou Existuje tedy už rámec OSN pro to, aby byl svržen Talibán a aby byla vytvořena nová vláda.

Reportérka: Kdo by ale byl v té nové vládě? Dnes se hovoří o tom, že by měl být navrácen k moci afghánský král, který navrhl že svolá radu kmenových vedoucích představitelů, aby se o tom jednalo. Je to realistické?

Halliday: Nevíme, ale musíte vyzkoušet různé věci. V exilu je mnoho velmi schopných Afghánců. V zahraničí je mnoho lidí, kteří získali své vzdělání v Afghánistánu. Odehrávají se mnohá setkání o afghánské situaci, poslední zorganizovalo před několika týdny britské ministerstvo zahraničích věcí, kde bylo slyšet nejrůznější názory. Nemyslím, že by Afghánistán bojoval za Talibán, vzhledem k tomu, jak zničená ta země je. Ale vytvoření nové vlády podle dohody OSN, která už existuje, kterou podepsala Čína, Rusko, Írán a Spojené státy, to by bylo užitečné.