Americký ministr obrany Donald Rumsfeld hájil v úterý jedenáctiprocentní zvýšení rozpočtu Pentagonu tím, že sdělil senátnímnu výboru pro armádu, že "je zapotřebí dohnat celé desetiletí podfinacovávání armády a připravit se na budoucí války, mimo nynější boj proti terorismu.

Z analýzy údajů v novém americkém rozpočtu však vyplývá, že jen relativně málo z celkové částky 379 miliard dolarů pro americkou armádu v roce 2003 je relevantní pro boj s teroristickými organizacemi jako je al Qaeda.

Daleko větší část obranného rozpočtu bude vydána na velké zbrojní systémy, koncipované pro rozsáhlé bitvy , jaké se předpokládaly v době studené války.

Americký vojenský rozpočet je porážkou pro reformátory, kteří doufali, že se jim podaří proměnit americkou armádu v lehčí, mobilnější a efektivnější vojsko.

Armáda bude smět financovat například tři samostatná taktická válečná letadla, jejichž funkce se navzájem překrývají. Při prezidentské kampani konstatoval George Bush, že si Amerika nemůže dovolit všechna tři tato letadla, ale nynější vojenský rozpočet poskytuje na jejich výstavbu v roce 2003 12 miliard dolarů.

Jinou kontroverzní zbraní je dělostřelecký systém "crusader", který by se podle kritiků dobře hodil pro boj se sovětskými tanky na bojišti studené války, avšak který je příliš těžký na to, aby ho mohlo být rychle použito ve vzdálených koutech světa.

Liberální ekonom Paul Krugman napsal tento týden v New York Times: "Posílení vojenského rozpočtu, jak se zdá, má máloco společného s nynější teroristickou hrozbou, ledaže zastáváte názor, že příštím manévrem organizace al Qaeda bude frontální útok prostřednictvím několika těžkých, obrněných divizí."

Loren Thomspon, analytik z nezávislého vojenského výzkumného pracoviště Lexington Institute konstatoval, že nový americký vojenský rozpočet odráží "přetrvávající moc hluboce zakořeněné byrokracie, která prosazuje tradiční hodnoty, jichž si cení".

Ministr obrany Rumsfeld chtěl reformovat armádu, ale už před 11. září zjistil, že se proti tomu postavili šéfové armády, kteří odmítli zlikvidovat tradiční projekty, aby se uvolnily finance na novou generaci zbraní, jako je například systém národní strategické raketové obrany.

Když nyní promluvil George Bush o "ose zla", totiž o Íránu, Iráku a Severní Koreji, vytvořil tím atmosféru, v níž obě křídla, reformní i tradiční, mohou prosazovat své názory.

Velký prospěch z výroby rozsáhlých tradičních zbrojních systémů budou mít firmy Lockheed Martin, Boeing a United Defence.

Držitelem většinového podílu v podniku United Defence je Carlyle Group, investiční společnost, která zaměstnává George Bushe seniora a bývalého britského konzervativního premiéra Johna Majora jako lobbisty, kteří prosazují zájmy této zbrojovky v zahraničí. George Bush senior investoval honoráře za své projevy po odchodu z prezidentské funkce do akcií firmy Carlyle Group a bude mít velký finanční prospěch z výroby dělostřeleckého systému Crusader.

Podle většiny vojenských odborníků je významným důsledkem velkého zvýšení amerických výdajů na obranu další oslabení organizace NATO. V Kosovu a v Afghánistánu totiž nemohli evropští členové NATO skoro vůbec přispět do americké vysoce technologické války. Bushův plán na rozvoj americké obrany zřejmě ještě zvýší technologický náskok USA oproti evropským členským zemím NATO.