Během uplynulých dvaceti minut mu tým redakce zpravodajství naservírovala tolik krve, trestných činů či finančních a jiných podvodů, že se jeho vidění světa muselo neuvěřitelně pokřivit. Zcela určitě si nevzpomene, že se Pavel Zuna před časem v tisku chlubil, jak se mu podařilo snížit poměr krvavého zpravodajství na minimum. To, co však Nova v poslední době předvádí, svědčí o naprostém opaku. Jakoby nestačilo, že útoky na USA předurčily směřování zahraničního zpravodajství na měsíce či snad roky dopředu, Zunův tým stejně jako krajská partnerská studia hledají tragédie, nehody a tekoucí krev všude jinde po světě i u nás. Jen částečně lze akceptovat protiargument, že "dobrá zpráva není zpráva". Kdysi tak omílané tezi "divák si to žádá" doufám už dnes nemůže věřit.

Je opravdu důležitou zprávou, že "v Německu proběhl soud se satanisty... ale naštěstí u nás jsou tito lidé naprostou výjimkou"? Který soudný vedoucí vydání (pro nezasvěcené: člověk, který je odpovědný za skladbu reportáží ten den) dá za sebe reportáže "V Kuvajtu explodovala rafinérie" a "V Mexiku hrozí erupce sopky". Zahraniční zpravodajství má na Nově (kromě primární funkce, informovat co, kde a kdy se událost stala) další, poněkud skrytý, význam: velmi často ukazuje události, ke kterým u nás dojít nemůže, nebo se to alespoň snaží divákům namluvit: "tady možná vybuchne sopka, tady bylo zemětřesení nebo tornádo... ale nebojte se, klidně dál sledujte Novu, nám něco takového nehrozí".

Pravda, Česká televize má na zahraniční zpravodajství (včetně toho vlastního) mnohem více peněz. To však není omluva, a v novinařině už vůbec ne. Ze všech moderátorů TV Nova si jen Reynolds Koranteng umí zachovat profesionální tvář. Uměl to i Zbyněk Merunka se svými pověstnými "oslími můstky" typu "tak to byla běsnící sopka a teď pojďme k nám domů...".

Všichni ostatní současní moderátoři nasadí ty nejdramatičtější obličeje, čemuž by se profesionál měl vyhýbat. Dramatik par excellence je právě Pavel Zuna, jehož "smutné psí oči" nejsou nijak novým pojmenováním. Nejabsurdněji však působí, když takto odmoderuje celé zprávy a rozzáří se až na samý závěr u tzv. "veselé zvířecí tečky". Jakoby tím říkal: "Ale k čertu s tím vším, zapomeňte na to, teď uvidíte opičku v zoo". Jestli má i toto být infotainment (bavení zprávami), těžko odhadnout, kolik diváků bude pobaveno.

V této souvislosti se nabízí poněkud šílená spekulace: čím dramatičtější zprávy (nebo lépe řečeno zdramatizované), tím větší procento diváků vyhledá náležitou oddechovou kompenzaci v podobě seriálů, soutěží a zábavních pořadů.

V posledně jmenovaných s železnou pravidelností účinkují stejní moderátoři zpravodajských relací, kteří o několik minut předtím přinášejí informace o dění u nás i ve světě. Nevím o případech z jiných zemí (nemluvě o Spojených státech, které jsou údajně Železného vzorem), kde by se kult hvězd vytvářel a podporoval tímto způsobem. Zpívajícího nebo tančícího reportéra CNN Petera Arnetta by veřejnost asi "nerozchodila".

Je zajímavé, že kdysi Nově vadila angažovanost Martiny Kociánové v divadle (kvůli tomu odešla do Primy), zatímco šaškování redaktorů a moderátorů ve vlastním pořadu nevadí nikomu. Bohužel, a to je mnohem horší, to pravděpodobně nevadí ani divákům, kteří jsou rádi, že vidí svoji oblíbenou hvězdu... a nečiní rozdíl mezi Silvestrem 2001 a zpravodajskými pořady.

Až se zase rozčílí u zpráv, zpívající Nicol Lenertová jim zaručeně spraví náladu. A tak to bude až na věky, nebo aspoň do roku 2017.