"Britske listy nemaji rady medialni mystifikace ani medialni manipulace. Hnusi se jim politicka i lidska verolomnost. Hnusi se jim politicka lez, nebot nas provazi kazdy den a neni volba. Britske listy proto poodhaluji rousku tajemstvi a nechavaji na ctenarich, aby si tento bulvarni pribeh ministra a jeho nekolika pritelkyn prebrali sami."

Tuto větu můžeme najít na konci článku Štěpána Kotrby. Onen článek je mnohým pozoruhodný. Shrňme si jej a vyvoďme z něj několik závěrů:

Investigativní novinář Britských listů Štěpán Kotrba odhalil tajemství ministra Karla Březiny: měl milenku, dokonce nejen jednu, ale hned dvě a ještě současně. Držel je od sebe a to, jak je ohlupoval, byl kalkul politika (proboha jaký zisk měl Karel Březina z toho, že seděl zadnicí na dvou židlích, lze-li onu situaci takto popsat?!). A pak si našel sexuální dračici Nesvadbovou - a svým dvěma souběžným milenkám nic neřekl! ta bestie! ten prospěchář! hrůza!

Štěpán Kotrba byl na večírku, tam viděl lháře a proutníka Březinu s exmilenkou a vyfotil je - hle, investigativní důkaz. Březina lže, když říká, že s milenkou už pět let nechodí. Co bylhal? Prostě s ní má jen sexuální kontakty, proto s ní chodit ještě nemusí. Nesvědčí to o jeho mravnosti, ale mluvit rovnou o lži?

Co jsme se dozvěděli nového a nečekaného:

1. Kotrba chodí na party s Karlem Březinou.

2. Kotrba má digitální fotoaparát

3. Březina je proutník.

4. Nesvadbová má blíže specifikovaného psa

5. Čtenáři si to mají přebrat sami.

Bristké listy se v záhlaví zavazují psát o věcech, o kterých se v Česku příliš nemluví. Opravdu si myslíte, že Kotrbův článek tomuto záhlaví dostává?

Pro Štěpána Kotrbu je tu ale jedna dobrý zpráva: Stratosféra vydává týdeník jménem Spy, kde jeho fotografie rádi koupí a zveřejní.

Poznámka JČ: S kritikou Ondřeje Féra nesouhlasím. Soukromé záležitosti politika se stávají veřejnou věcí, pokud jich politik sám záměrně využívá k mediální manipulaci. Tak se v Británii právem poukazovalo na pokrytectví mladších členů královské rodiny (Diany, Charlese, etd.), kteří si sice stěžovali, jak jsou obětí sdělovacích prostředků, které je nenechávají na pokoji, avšak zároveň jim ve svůj prospěch poskytovali ke zveřejnění své soukromé informace, tedy manipulovali je. Novinář by měl být ve střehu vůči každé takové manipulaci a nemilosrdně ji odhalovat. Je naprosto bezesporu, že Karel Březina žádnou práci prospěšnou pro společnost ve své politické funkci neodvedl a systematicky budoval svou "politickou" pověst šířením zpráv v bulvárním tisku, jaký je "samec". V tom případě je ovšem pro tisk zcela legitimní, aby se zabýval jeho "soukromými, pro politiku zneužívanými aférami", a to určitě v případě, kdy se ukáže, že politik při té manipulaci sdělovacích prostředků lže.

Za vlády Johna Majora se dostávaly sexuální aféry jeho ministrů a poslanců na titulní stránky britských novin z jiných důvodů: z pokrytectví, které si zavinil Major sám. Učinil totiž součástí politiky Konzervativní strany takzvaný "morální rodinný život" - kázal o morálce národu a jestliže tedy novináři objevili, že jeho ministři a poslanci mají četné nemanželské poměry, samozřejmě a zcela právem mu toto pokrytectví vyčetli.

V Británii kromě toho ještě platí jiná dobře prozkoušená a zavedená zásada, která, uznávám, je v ČR obyčejně odmítána. Je to zásada osobní integrity. Jakou mám záruku, argumentuje se, přistihnu-li politika při lži (ať třeba lže manželce o tom, že nemá milenku), že když mu nevadí lhát v jedné věci, nebude zcela bezostyšně lhát i voličům. Jenže v Čechách se tohle tak nebere, ženským, když je chlap chce dostat do postele, se lhát smí, těm lže každý, ženské totiž nejsou v mužském českém prostředí brány vážně, vlastně to nejsou lidi, že...? :)