Turecko testuje NATO

29. 3. 2017


Po jednání tureckého prezidenta Erdogana s jeho ruským protějškem v Moskvě 10. března se objevily zprávy, že Turecko jedná o nákupu ruského systému protivzdušné obrany S-400. Sergej Čemezov, výkonný ředitel státní zbrojovky Rostec, 14. března oznámil, že Turecko požádalo o úvěr na nákup systému, ale smlouva dosud nebyla podepsána.


Rozhodnutí Turecka, členské země NATO, pro ruský systém, sebou nese vážné potíže, které nepochybně ovlivní turecké strategické vojenské a politické vztahy. Od té doby, co se Turecko rozhodlo, že si pořídí vlastní systém protivzdušné obrany místo aby spoléhalo výlučně na NATO (které během rusko-turecké krize následující sestřelení ruského bombardéru systém Patriot z Turecka stáhlo - pozn. KD), Akara dostala řadu nabídek od západních, čínských a ruských výrobců.

Turecko se pokoušelo nakoupit systém Patriot od války v Kuvajtu v roce 1991. Dnes je vyzbrojeno staršími americkými systémy MIM-14B Nike Hercules a MIM-23B Hawk a britským systémem krátkého dosahu Rapier. Podle expertů jsou tyto systémy vyvinuté v 50. letech vůči moderním letounům a jejich munici neadekvátní.

Vzhledem k překvapivým pokrokům íránského zbrojního průmyslu Turecko pochybuje o tom, zda je moudré omezit se na prostředky NATO. Turecko proto v posledních letech uvažuje o nákupu systému dlouhého dosahu i o vývoji vlastního systému PVO. V roce 2013 dostalo nabídku na nákup amerického systému Patriot, ruských S-300 a S-400, evropského SAMP/T Aster 30 a čínského CPMIEC FD-2000.

V roce 2013 tender vyhrála Čína, ale kontroverzní tendr byl v roce 2015 zrušen s ohledem na západní spojence. Po sblížení mezi Ruskem a Tureckem následujícím pokus o puč 15. července minulého roku se otevřel prostor pro nákup ruského systému. Podle Erdogana nyní Ankara dává přednost nákupu ruského systému S-400, protože Moskva významně snížila cenu, kterou žádala v roce 2013.

Podle ministra obrany Fikriho Isika systém S-400 nebude integrován do systému PVO NATO. Za prvé to NATO nedovolí, za druhé Turecko nebude moci použít fondy nebo zařízení NATO k integraci do vlastního radarového systému. Nebude existovat spolupráce se systémy včasného varování, protože ty které jsou kompatibilní s S-400 leží na ruském území. Turecký systém by automaticky identifikoval letouny NATO jako nepřátelské, což by mohlo vést k problémům zahrnujícím letouny působící ze základny Incirlik.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Budoucnost NATO a OSN | Turecko
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.3. 2017