Trump ruší politiku ochrany klimatu

29. 3. 2017

Trump podepsal poslední exekutivní příkaz v úterý a usiluje o zrušení Obamova plánu z roku 2015. Ten měl omezit emise skleníkových plynů z uhelných elektráren.

Příkaz nazvaný "Energetická nezávislost" ruší cíl snížit uhlíkové emise k roku 2030 o 32 % úrovně z roku 2005. Trump chce tímto způsobem podpořit ropný a uhelný průmysl a vytvořit pracovní místa, což sliboval během kampaně.

V únoru Trump schválil opatření, které brání navážení hlušiny z dolů do vodních toků.

"Půjdeme jiným směrem," prohlásil vysoký představitel Bílého domu před novináři. "Předchozí administrativa svou politikou devalvovala dělníky. My můžeme chránit prostředí, zatímco lidem dáme práci."

Trumpovo exekutivní nařízení zavazuje agenturu EPA (zastávající víceméně funkce ministerstva životního prostředí), aby zahájila formální proces zrušení Obamova plánu, který je od loňského roku pozastaven v důsledku stížností států ovládaných Republikány a více než stovky korporací.

Nařízení také ruší zákaz těžby uhlí na pozemcích ve vlastnictví federální vlády, pravidla omezující emise metanu z ropných a plynařských zařízení a snižuje význam změny klimatu a uhlíkových emisí v politice a rozhodování o výstavbě infrastruktury.

Scott Pruitt, kterého Trump vybral do čela EPA, v neděli prohlásil, že zrušení plánu předchozí administrativy na vybudování ekologicky čistší energetiky vytvoří pracovní místa ve výrobním sektoru a hornictví a sníží cenu elektřiny.

Kritici namítají, že Obamova politika by vedla ke vzniku tisíců pracovních míst v odvětví ekologicky čistší energetiky. Ochránci přírody signalizují, že exekutivní příkaz napadnou u soudu.

Příkaz může zkomplikovat USA splnění závazků Pařížské klimatické dohody z roku 2015, kterou Pruitt, silný příznivce průmyslu fosilních paliv, označuje za "špatnou", protože je údajně příliš měkká na Čínu a Indii.

Podle expertů a aktivistů ale legislativní procesy spojené s Obamovým plánem jsou již v chodu a budou pokračovat. Navíc americký energetický sektor již vložil značné investice do obnovitelných zdrojů a klesá i cena zemního plynu. Proto jsou mnozí přesvědčeni, že tržní podmínky se exekutivním výnosem nezmění a uhlí nebude příliš konkurenceschopné. Ale USA ztratí svou dosavadní pozici lídra v obnovitelné energetice.

V říjnu 2016 Evropská unie slíbila snížit emise oxidu uhličitého k roku 2030 nejméně o 40 % a označila obnovitelnou energetiku za "růstový sektor budoucnosti". Podle údajů EU ekologicky šetrnější energetika v roce 2015 přitáhla investice ve výši přes 300 miliard eur. EU plánuje během příští dekády v tomto sektoru vytvořit 900 000 pracovních míst.

"Neměli bychom se příliš znepokojovat riziky negativního vlivu Trumpovy administrativy," říká Johan Rockstrom, ředitel Stockholm Resilience Center při Stockholm University.

Rockstrom je jedním z předních autorů ekonomického plánu publikovaného minulý týden v časopise Science. Pokud by byl plán uskutečněn, každých deset let od roku 2020 by se světové uhlíkové emise snížily o polovinu.

Rockstrom se také domnívá, že by Čína a EU mohly stát v čele snahy prosadit zelenější technologie, protože považují odklon od fosilních paliv za krok, který zlepšuje veřejné zdraví a vytváří ziskovější podnikání.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout