Jak přesvědčit druhého, když fakta nepomáhají

31. 3. 2017

Moc přesvědčení vítězící nad důkazy je výsledkem dvou faktorů: Kognitivní disonance a efektu selhání. V klasické knize z roku 1956 "Když proroctví selhává" psycholog Leon Festinger a jeho spoluatoři popsali, co se stalo s kultem UFO, když mateřská loď nedorazila v předpovězeném čase. Místo aby připustili chybu, členové skupiny se usilovně snažili přesvědčit svět a podnikli "sérii zoufalých pokusů" vymazat chybu dalšími a dalšími předpověďmi v naději, že se jedna z nich vyplní. Festinger to označil jako kognitivní disonanci neboli nekontrolovatelné napětí vznikající, když zastáváte dva navzájem neslučitelné názory současně.

Dva sociální psychologové, Carol Tavris a Elliot Aronson v knize z roku 2007 nazvané "Minulé omyly (ale ne moje)" dokumentují tisíce experimentů ukazujících, jak lidé překrucují fakta, aby byla slučitelná s jejich předsudečnými přesvědčeními, aby tak snížili kognitivní disonanci. Jejich metafora "pyramidy výběru" umisťuje vedle sebe dva jednotlivce na úpatí pyramidy a ukazuje, jak rychle se začnou vzdalovat a skončí na protilehlých rozích základny, když se snaží získat bránitelnou pozici.

V sérii experimentů profesorů Darthmouth College Brendana Nyhana a University of Exeter Jasona Reiflera výzkumníci identifikovali faktory, které označují jako efekt selhání. Při něm "opravy ve skutečnosti zvyšují špatné vnímání ve skupině". Proč? "Protože to ohrožuje jejich světonázor nebo sebepojetí." Například byly rozdány falešné novinové články, které potvrzovaly rozšířené omyly, jako že existují zbraně hromadného ničení v Iráku. Když členové skupiny dostali opravný článek tvrdící, že tyto zbraně nikdy nalezeny nebyly, liberálové, kteří válce oponovali, přijali nový článek a odmítli starý, zatímco konzervativci, kteří podporovali válku, postupovali obráceně. A navíc: Dali po seznámení s opravným článkem najevo, že jsou ještě více přesvědčeni o přítomnosti zbraní v Iráku, a tvrdili, že to jen dokazuje, že je Saddám Husajn skryl nebo zničil. Ve skutečnosti, poznamenávají Nyhan a Reifler, mezi mnoha konzervativci "přesvědčení, že Irák vlastnil zbraně hromadného ničení bezprostředně před americkou invazí přetrvávalo ještě dávno poté, co Bushova administrativa sama dospěla k opačnému názoru."

Pokud opravná fakta věci jen zhoršují, co můžeme udělat, abychom přesvědčili lidi o chybnosti jejich přesvědčení? Podle mých zkušeností, 1. udržte emoce mimo spor, 2. diskutujte, neútočte (ne ad hominem ani ad Hitlerum), 3. pozorně poslouchejte a snažte se artikulovat přesně pozici druhého, 4. dávejte najevo respekt, 5. uznejte, že chápete, proč druhý mohl zastávat takový názor a 6. snažte se ukázat, jak měnící se fakta nutně neznamenají změnu světonázoru. Tyto strategie nemusejí vždy fungovat tak, aby změnily názor druhého, ale mohou omezit zbytečné spory.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout