Proč Jiří Drahoš může porazit Miloše Zemana

31. 3. 2017 / Boris Cvek

Bývalý předseda Akademie věd, Jiří Drahoš, oznámil, že se bude ucházet o prezidentskou funkci a jsou toho plná média. Udělal to v Jablunkově, ve Slezsku, odkud pochází. A to byl podle mne správný krok, protože právě hlasy z „venkova“ budou zřejmě v prezidentské volbě ty rozhodující.

Drahošovi je vytýkáno, že je neznámý a politicky nevyhraněný, což by bylo jistě nevýhodou v roce 2013, kdy zemí zmítalo politické rozdělení a většinový odpor k Nečasově vládě. Šlo především o volbu proti ní. Kandidát ODS Přemysl Sobotka zcela propadl (necelé 2,5%) a Karel Schwarzenberg se snažil tvářit jako de facto nezávislá osobnost, což ovšem nemohlo fungovat. Miloš Zeman se snažil vystupovat (ve srovnání s tím, co následovalo po jeho inauguraci) důstojně a hrdě si hrál na levicového politika, který půjde razantně proti Nečasově vládě.

V roce 2018 se bude hlasovat zřejmě především o Milošovi Zemanovi, nikoli o vládě nebo o konkrétní politické linii. Pokud se Drahoš vůči Zemanovi vymezí jako v politice nový člověk, který chce bránit extrémismu a populismu, jak zdůvodnil svou kandidaturu, a který není politicky vyhraněný, může uspět. Andrej Babiš se také politicky nevyhraňuje a nemá žádný jasný politický program a zřejmě touto strategií výrazně zvítězí ve sněmovních volbách. Drahoše jako prezidentského kandidáta by naopak zaručeně zničilo, kdyby se stal v očích většiny lidí kandidátem pravice nebo levice.

Musí spojit nespokojené se Zemanem a k tomu nabídnout voličům, kteří hlasovali pro Zemana v roce 2013, něco, kvůli čemu by přestoupili na Drahošovu stranu. A to může být prostá důstojnost, uměřenost a váženost. Naopak vyhraněné postoje ve společnost rozdělujících kauzách mohou jeho potenciální příznivce štěpit. Domnívám se, že Milošovi Zemanovi u těch jeho voličů, kteří by ho mohli opustit, nejvíce vadí jeho neuměřenost, kontrast jeho osobnosti s prezidentskou funkcí. Čím více bude Jiří Ovčáček v souvislosti s Drahošem vyvádět a čím důstojněji to bude Drahoš přecházet, tím větší je jeho šance, že postoupí do druhého kola a v něm Zemana porazí.

Nejdříve ale bude muset uspět v prvním kole, kde – zdá se mi – je jeho nevyhraněnost a prozatímní neznámost zase spíše výhodou. Jiří Drahoš např. naprosto kontrastuje s Michalem Horáčkem svým vystupováním i svým společenským zařazením. Horáček se snažil na svou stranu postavit vzdělání a schopné české lidi, ale zůstává prostě asi pro každého, kdo ho mediálně zná z dřívějška, zapsaný jako člověk šoubyznysu, majitel Fortuny, extravagantní boháč. Kdo ale může být lepším představitelem vzdělání než bývalý šéf Akademie věd? Navíc, v dnešní době, kdy je mezi „lidem“ obvyklé pohrdat humanitním vzděláním, inženýr chemie.

Kdo může lépe představovat schopného člověka než člověk ze slezského „venkova“, který se stal předsedou Akademie věd? Pokud Drahoš navíc kolem sebe shromáždí české podnikatele s dlouho budovanou dobrou pověstí, kteří naprosto kontrastují s Mynářem, Nejedlým a Tvrdíkem a jejich vazalstvím vůči Rusku a Číně, bude jeho kontrast s Milošem Zemanem dokonalý. Klíčové bude mluvit s lidmi na venkově a dát jim pocit důstojnosti a zároveň lidových kořenů a sociální citlivosti budoucího prezidenta. Tohle Miloš Zeman se svými bonmoty, ba ani s celým svým hradním ansámblem nikdy nedokáže. Útočit na Drahoše budou pomocí snahy spojit ho s něčím, co „lid“ stereotypně nenáviděí: s médii (to už se stalo), elitami, pražskou kavárnou… S tímhle se bude muset Jiří Drahoš a jeho tým naučit chytře zacházet, pokud chce uspět. 

Prezident Miloš Zeman ve funkci
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 4.4. 2017