31. 3. 2017
Počátkem roku 1961 byla v Británii odhalena "Portlandská špionážní buňka". Agenti zahrnovali americký pár ve středním věku žijící v bungalovu na předměstí Ruislipu, který vystupoval jako prodavači v antikvariátu, zatímco prodával Rusku tajné informace o ponorkách, napsal Simon Kuper.
V dubnu téhož roku dvojitý agent George Blake dostal dvaačtyřicetiletý trest, tehdy nejpřísnější rozsudek v britské historii. V roce 1963 jeho spolupracovník Kim Philby byl na cestě do Moskvy a Britové byli posedlí aférou Profumo (sexuálním skandálem maskovaným jako bezpečnostní skandál). Premiér Harold Macmillan, který tyto věci nenáviděl a hovořil pohrdavě o "takzvané bezpečnostní službě", nakonec rezignoval.
Píšu knihu o špionáži za studené války. Strávil jsem hodiny v mentální atmosféře 60. let a když jsem vyšel na vzduch a prošel internet, mám pocit, že čtu pokračování. Je tu francouzská ultrapravicová Marine Le Pen z velké části financovaná Moskvou. "Moskva pomůže Le Pen vyhrát volby," tvrdily Kremlu blízké Life News, než o pár minut později tweet smazaly.
Mezitím ve Washingtonu FBI vyšetřuje, zda Moskva pomohla vyhrát Donaldu Trumpovi. V porovnání s tím byla špionáž za studené války dětskou hrou, nicméně poskytuje vhled do dnešních ruských vlivových operací.
Dnes je Moskva díky hackingu o Západu mnohem lépe informována. "Jakákoliv zahraniční zpravodajská služba, která nemá agenta jako zaměstnance v Mar-a-Lago (Trumpově floridské rezidenci - pozn. red.), je vinna nekompetencí prvního řádu," říká americký spisovatel Max Boot. Ale kdo potřebuje živé špiony, když Trump používá nezabezpečený telefon?
Rusko nedávno pokročilo od shromažďování informací k získávání vlivu. To je zajištěno ruskou přítomností v mezinárodním obchodě - což bylo během studené války nemyslitelné. Dnes je za každým velkým majetkem v Rusku přátelství s Putinem. Trump a Le Pen nejsou nějaké výjimky, ale součást kontinua zahrnujícího ruské vlivové sítě v prostředí západních elit. Trump v newyorském realitním byznysu, Rex Tillerson v ropném a bývalý šéf kampaně Paul Manafort coby politický konzultant pocházejí z odvětví, kde jsou ruské peníze normální.
Obchodní konzultant a francouzský prezidentský kandidát Francois Fillon se musí divit, proč si lidé stěžují na 50 000 dolarů, které údajně obdržel za to, že představil libanonského miliardáře Putinovi, když ostatní konzultanti by jej patrně pochválili. (Fillon zapírá.)
Někteří ruští byznysmani se lísají k západním politikům ve snaze zavděčit se Putinovi, říká Alina Poljakova z thiktanku Atlantic Council. Nedávno v Londýně vyvolalo rozruch, když se politik George Osborne stal redaktorem listu Evening Standard. Ale přehlíženým aspektem smlouvy je, že majitelem listu je Jevgenij Lebeděv, syn agenta KGB, který se stal oligarchou a sám píše do britského tisku proputinovské články. Osborne není kamarád Kremlu, ale pokud se někdy vrátí do vlády, Lebeděv bude zřejmě potěšen.
Po léta západní politici ruské peníze neřešili, protože to voliče příliš nezajímalo. Lidé se báli údajné "páté kolony" muslimů nacházejících se na dně společnosti, ale ne páté kolony Putinových kamarádů na jejím vrcholu.
To vysvětluje, proč se Trumpovi spolupracovníci téměř nesnažili skrývat jednání s ruskými představiteli. Po "Russiagate" veřejnost začala problém sledovat, ale možná příliš pozdě. Pokud se v květnu Le Pen stane francouzskou prezidentkou, Kreml bude mít přátele ve vládách tří hlavních vojenských mocností. Stalinovi se o něčem takovém ani nesnilo.
Ruský hacking amerických voleb proběhl neobvykle "nahlas", říká ředitel FBI James Comey, patrně protože cílem Moskvy bylo "lidi odcizit". Funguje to. Před šesti měsíci populističtí voliči věřili, že elity jsou prohnilé. Dnes, když pravicoví lídři nadbíhají Putinovi, dospívají ke stejnému závěru voliči levého středu. Špioni z antikvariátu 60. let proti tomu vypadají jako obrázek klidu a pohody.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Vytisknout2.4. 2017 / Bohumil Kartous
"Jestli je tady v Rusku něco 'na palici', tak jsou to večerní přednášky od 19 do 22 hodin. Magisterský program nemá přednášky přes den," píše mi můj diplomant studující na stáži v Moskvě. "To je pozoruhodné, proč tomu tak je?" ptám se. Následuje zají...