Tažení do Iráku 14 let poté aneb Stále nic nechápeme
21. 3. 2017 / Daniel Veselý
Před 14 lety, dne 20. března 2003, provedly Spojené státy a Velká Británie ilegální
invazi do Iráku, již tehdy mezi jinými podpořili Václav Havel a Miloš Zeman.
Hovoříme bez nadsázky o největším zločinu milénia se statisíci až jedním
milionem mrtvých, o zločinu, za nějž nebyl nikdo pohnán před spravedlnost, a to
z celkem pochopitelných důvodů, neboť mocní tohoto světa bývají trestu
ušetřeni. Ba co hůře, ilegální tažení aktivizovalo zapouzdřenou hrozbu
v podobě Al-Káidy a vdechlo život ještě děsivější organizaci – Daeši.
Obecně lze konstatovat, že od války v Iráku se do značné míry odvíjejí
stávající konflikty na Blízkém východě.
Ačkoli
se americké okupační jednotky z Iráku stáhly již v roce 2011, země se
stále nachází v chaosu a mizérii. Globální think-tank Institute of Economic and Peace loni Irák označil za třetí nejnebezpečnější zemi na světě - hned po Sýrii a jižním
Súdánu. Tuto skutečnost ostatně potvrzuje organizace Iraq Body Count, která v Iráku
v loňském roce zaznamenala
více než 16 tisíc civilních obětí násilností a bojů.
Spanilá
jízda Daeše Irákem a Sýrií, korunovaná vytvořením novodobého chalífátu, je
minulostí, zatímco se nad jeho baštami v Mosulu a Rakká stahují temná
mračna. Není snad sporu o tom, že smetení teroristického kultu Daeše, který
dokázal rozsévat smrt i v ulicích evropských měst, bude pro celý svět
dobrou zprávou. Nicméně vojenská porážka Daeše sama o sobě nemůže vyřešit vzájemné
a dlouhodobé animozity mezi tamními aktéry, jež výrazně prohloubila
angloamerická okupace, ani pohnutky, které vedly ke vzniku tohoto
teroristického kultu.
Zatímco
dramatické boje o Aleppo, které na konci loňského roku dobyla syrská armáda a
její spojenci, zaměstnávala západní sdělovací prostředky od soumraku do úsvitu,
dobývání Mosulu probíhá na okraji mediálního zájmu. I když zde probíhají líté
boje, kdy na jedné straně stojí heterogenní směsice spojenců vedená Spojenými
státy a bagdádskou vládou, a na druhé jsou v ulicích města doslova
zakopáni džihádisté z Daeše, informací je pomálu. A to navzdory statistikám nezávislé organizace Airwars, podle nichž koaliční nálety
v Mosulu za uplynulý měsíc usmrtily více než 300 civilistů.
Prezident
Donald Trump, ač se bil v prsa, že vždy vystupoval proti válce
v Iráku (což ale není pravda), se pranic nepoučil ze zahraničněpolitických
debaklů Bushovy a Obamovy éry na Blízkém východě. Naopak se zdá, že v boji
s džihádistickým přízrakem hodlá postupovat bez sebemenších servítek, což názorně
dokazují také civilní obětí jím autorizovaných leteckých úderů v Sýrii,
Jemenu a Afghánistánu. Americký prezident, který na konci ledna vydal
memorandum, které volá po vytvoření plánu na eliminaci Daeše, v podstatě
svým generálům sdělil, aby upustili od ohledu na životy civilistů. Mezitím na válečná pole
v Iráku a Sýrii míří tisíce amerických vojáků.
Jinými
slovy, americký prezident nepochopil základní lekci z iráckého tažení:
Nasazení masivní vojenské síly v žádném případě nemůže vyřešit komplexní
problémy Iráku a dalších blízkovýchodních zemí, neboť účinným lékem je pouze
obratná diplomacie a adresné pojmenování a řešení nesnází tamních obyvatel.
Vytisknout