Analýza
Kterak globální oteplování, zdravotnictví a sociální politika musejí jít stranou, když se mohutně zbrojí
20. 3. 2017 / Daniel Veselý
Mám
za to, že je třeba věnovat větší úsilí rozboru reálných skutků Trumpovy
administrativy než rétorickým excesům amerického prezidenta, ať již na
sociálních sítích nebo na veřejnosti. Již v době, kdy byl Donald Trump
zvolen americkým prezidentem, ale i dříve, bylo značně pošetilé se domnívat, že
by tento hochštapler s falešným příčeskem mohl představovat kýženou změnu na
nevětrané americké politické scéně. Nicméně přání bývá často otcem myšlenky, a
mnozí z nás raději kritický nadhled pohřbili, než aby čelili suchopárné
realitě. Neuplynuly ani dva měsíce od inaugurace Donalda Trumpa (vzpomínáte si
na jeho krajně nacionalistickou řeč, jejímž leitmotivem byl kontroverzní slogan
America First?) a je zjevné, že politická opatření Trumpovy administrativy na
domácí půdě i v zahraničí s sebou nesou četná negativa.
Prezident
Trump a jeho tým představili návrh na federální rozpočet pro rok 2018, který počítá s prudkým nárůstem výdajů na zbrojení a zároveň s neúprosnými
škrty napříč federálními agenturami včetně eliminace desítek
programů, které pomáhají chudým, financují vědecký výzkum a zahraniční spojence
USA. Bílý dům chce výdaje údajně poddimenzované americké armády navýšit o 54
miliard dolarů, a to na úkor 18 federálních institucí. Výdaje na chod
ministerstev zemědělství, práce a zahraničí mají být seškrtány o více než 20
procent a Agentura pro ochranu životního prostředí má přijít dokonce o více než
30 procent svého rozpočtu.
Ber
kde ber, dalo by se říci při realizaci chorobně mesiášského programu America
First, přičemž jsou paradoxně redukovány finanční prostředky na vytápění
domácností nízkopříjmových vrstev obyvatelstva, rozvážení pokrmů pro 2,4 milionu seniorů, dále pak dotace na projekty
týkající se cenově dostupného bydlení, rozvoje komunit a programů na pomoc
lidem bez domova. I další škrty jako by věrně kopírovaly názorovou
nekonzistenci Trumpova kabinetu. S drastickým snížením rozpočtu se bude
potýkat třeba vědecké pracoviště National Institutes of Health, jež dosáhlo
významných úspěchů, mezi něž patří objev vakcíny proti žloutence a vynález
fluoridu, který zabraňuje kažení zubů. Ačkoli jedním z Trumpových politických
pilířů je megalomanský plán na opravu americké infrastruktury za jeden bilion
dolarů, Bílý dům hodlá nelogicky eliminovat program ministerstva dopravy, který
zajišťuje opravu silnic. Trumpova vláda chce také zvýšit výdaje na provoz
charterových a soukromých škol a ani toto opatření se dozajista nesetká
s pochopením u značné části Trumpova elektorátu.
Negativní
dopady globálního oteplování, jež lze bez nadsázky označit za klíčovou hrozbu,
jíž dnes lidstvo čelí, jsou stávajícím osazenstvem Bílého domu v lepším
případě bagatelizovány a v horším popírány a označeny za čínský hoax.
Chystané škrty do značné míry ochromí chod Agentury pro ochranu životního
prostředí, což se v reálu projeví zrušením 50 programů a 3200 pracovních
míst. Zatímco jedním z mála úspěchů Obamovy administrativy byla ratifikace
Pařížské dohody, Trumpův kabinet nemíní dostát závazkům svého předchůdce, neboť odmítá financovat klíčové programy ohledně změn klimatu v
rámci OSN. Neochota Washingtonu zabývat se globálním
oteplováním je mezinárodní ostudou, protože světovým lídrem v boji proti
klimatickým změnám se stala autokratická Čína. Navíc plánované škrty
v této oblasti přicházejí v době, kdy NASA a Národní úřad pro oceán a atmosféru varují, že rok 2016 byl
nejteplejším rokem v dějinách, nemluvě o riziku konfliktů vyvolaných klimatickými změnami, riziku, jemuž
v současné době čelí obyvatelstvo 32 zemí globálního Jihu. Za zmínku
rovněž stojí, že Pentagon, který má získat desítky miliard dolarů na úkor ostatních
federálních institucí, je jedním z největších hybatelů globálního oteplování.
Masivní
finanční injekce pro „poddimenzovanou armádu“ má pozvednout zejména námořnictvo,
včetně námořní pěchoty, letecké síly a „zdecimované“ muniční sklady. Donald
Trump již dříve prohlásil, že armáda posílí o 60 tisíc vojáků aktivní služby, námořnictvo získá 74 nových
plavidel a ponorek a letectvo 100 nových letounů. Nicméně Trumpova fixace na
silnou, ba přímo neporazitelnou armádu naráží na nejedno úskalí. Nejenže
americké vojsko nebylo schopno vyhrát téměř žádnou vleklou válku, ale
v době asymetrických a hybridních konfliktů působí mohutná armáda poněkud
anachronicky. Ostatně tuto skutečnost již pochopili političtí a vojenští
činitelé v Moskvě a Pekingu. Rusko a Čína nyní vyvíjejí asymetrické
způsoby vedení války, aby v budoucích konfliktech mohly eliminovat výhody amerických
konvenčních sil. Jinak řečeno, Trumpova vize obrovské armády
nemající dějinný precedent vychází ze zastaralých představ o vedení válečných
konfliktů, zatímco hlavní mocenští rivalové Spojených států – Rusko a Čína – své
válečné strategie modifikují podle povahy dnešních konfliktů. Zdá se, jako by
byl americký prezident uhranut svými velikášskými projekty do takové míry, že
není s to chápat turbulentní změny dnešního světa.
Obří
americká armáda samozřejmě není zárukou bezpečnosti Spojených států ani světové
bezpečnosti, ba spíše naopak. Ponecháme-li stranou diplomatická faux pas Bílého
domu, samotné plány související s masívním zbrojením s sebou nesou zřetelná
bezpečnostní rizika, kupříkladu posilováním vojenské přítomnosti v Hormuzském
průlivu (na dostřel íránským válečným plavidlům) a Jihočínském moři (na dostřel
čínským vojenským instalacím). Na pozoru by se měl mít i ultranacionalistický
režim v Severní Koreji poté, co šéf americké diplomacie Rex Tillerson
prohlásil, že Spojené státy zvažují preventivní vojenskou akci proti KLDR. Třebaže jaderný arzenál
Pchjongjangu nemůže ani v nejmenším konkurovat atomovému potenciálu
velmocí, agresivní kurz Bílého domu si bere milióny Korejců a Japonců jako
rukojmí.
Mezitím
USA hodlají posílit své vojenské kapacity na Blízkém východě, a to posláním
tisíců vojáků do Iráku, Sýrie a Afghánistánu. Podle nezávislé organizace
Airwars, která monitoruje vojenské aktivity Spojených států a Ruska
v Sýrii a Iráku, americké letouny během úřadování prezidenta Trumpa v těchto zemích usmrtily stovky civilistů. Americké letecké síly
minulý týden zasypaly bombami mešitu v jedné vesnici na severu Sýrie a patrně usmrtily
42 civilistů. Místní aktivisté uvedli, že v době
náletu se v mešitě modlilo 300 osob a že se zde bojovníci Al-Káidy
neukrývali, jak tvrdil Pentagon. Zahraničněpolitické angažmá Bílého domu na
Blízkém východě pohřbívá poslední zbytky iluzí o izolacionistických postojích
Donalda Trumpa.
Ať
tak či onak, plán federálního rozpočtu na příští rok, s nímž přichází
Trumpův kabinet, pravděpodobně narazí na odpor v Kongresu. Proti návrhu
mnohou mít výhrady i někteří republikáni, neboť těm se nelíbí chystané škrty
v programech zahraniční pomoci. Není proto vyloučeno, že Bílý dům bude otevřený
drobným úpravám a změnám, avšak v zásadních věcech bude neústupný.
Vytisknout