Závěry z Fóra o přesidlování a integraci uprchlíků v zemích východní a střední Evropy

Umožněte uprchlíkům legální cestu do Evropy, shodují se experti z USA i z Evropy

24. 8. 2016 / Marie Heřmanová

Ze srovnávacího reportu o situaci v 7 evropských zemích (ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko), který byl během fóra také představen, vyplývá, že země východní a střední Evropy vykazují několik společných znaků - obecně je zde velmi malá ochota přijímat uprchlíky ze strany politické reprezentace a veřejnosti a opatření přijatá během migrační krize v uplynulém roce se soustředí hlavně na posílení ochrany hranic a další bezpečnostní opatření, o migraci se hovoří hlavně z hlediska bezpečnostní situace a ochota spolupracovat na společných evropských řešeních je zde zdaleka nejnižší (jak ukazují data Eurobarometru).

„Je evidentní, že vlády států jako je Polsko nebo Slovensko a velmi výrazně také Maďarsko se soustředí především na řešení na národní úrovni a i ta spočívají většinou v obraně vnějších hranic - příkladem je právě Maďarsko, které jako první vybudovalo plot na své hranici,“ říká Marta Szczepanik s organizace Helsinské Nadace pro lidská práva ve Varšavě, jedna z autorek reportu.

Graf - Postoje k migraci podle Eurobarometru - kolik obyvatel se ztotožňuje s tvrzením, že rozhodnutí týkající se migrace by se měla odehrávat na EU úrovni.

Z diskuze přitom jasně vyplynulo i to, že společná mezinárodní řešení jsou jedinou možnou odpovědí na migrační krizi - současná situace na Balkánské trase totiž ukazuje, že ploty a zavírání hranic především nahrávají pašerákům, nicméně zastavit příchod uprchlíků z válečných oblastí touto cestou není možné.

V srbské Subotici je nyní několik tisíc lidí, z nichž někteří zde v naprosto nevyhovujících podmínkách čekají už týdny. Více jak 60 000 lidí přitom stále bez vyhlídky na řešení situace čeká v uprchlických táborech v Řecku.

Všichni odborníci se tedy shodnou na tom, že umožnit lidem prchajícím z válečných oblastí legální cestu do Evropy je naprosto zásadní. „Legálních cest je několik - tou nejdůležitější je přesidlovací program. Další je například začít více pracovat na slučování rodin, začít vydávat humanitární víza. Začít přesidlovat uprchlíky z táborů v Turecku či Jordánsku je ale v tuhle chvíli naprosto zásadní řešení,“ říká Zoltán Somogyváry z Helsinki Committee v Budapešti.

Co se týče systému přesidlování, je přitom možné se inspirovat například zkušeností ze Spojených států, kde přesidlovací program funguje poměrně úspěšně již desítky let.

„Uprchlíci jsou pro nás velmi významnou ekonomickou silou. Mnoho amerických oblastí profituje z jejich přítomnosti - základní podmínkou je ale jejich úspěšné začlenění do pracovního trhu. Motivace k tomu, aby se stali ekonomicky soběstačnými, je základní prioritou všech našich programů,“ vysvětluje Robert Santiago z organizace Youth Co-op z Miami na Floridě, která je jednou z organizací spolupracujích na přesidlování uprchlíků s americkou fedrerální vládou.

Americký přesidlovací program přitom vykazuje poměrně působivé výsledky - kolem 95 % přesídlených osob po šesti měsících po příjezdu do Spojených států pracuje. S problémem zaměstnanosti uprchlíků se přitom potýkají například i Německo a Rakousko, kde se daří začlenit na pracovní trh jenom menšinu příchozích.

Dalším bodem, kde je možné čerpat inspiraci ze zámoří, je samotná integrace uprchlíků - o tom, jak je zásadní je v tomto procesu role obcí, měst a lokálních samospráv mluvila například Eva Hasset z organizace International Committee z Buffalo ve státě New York. „Je těžké dostatečně zdůraznit, jak ohromně důležití byli uprchlíci pro revitalizaci mnoha amerických měst, včetně Buffala,“ říká Hasset a cituje statistiky a čísla ukazující významné podíly imigrantů a uprchlíků coby zaměstnanců téměř ve všech profesních oblastech v USA.

Elena Gallová ze slovenského Centra pro výzkum kultury a etnicity zprostředkovala zkušenosti s projektu zaměřeného na budování kapacit samosprávy v oblasti integrační politiky. „Celkem jsme školili 28 samospráv - často jsme byli vůbec první, kdo v té dané oblasti téma otevřel, přinesl data o tom, kolik tam žije cizinců, odkud jsou, jaké jsou jejich potřeby. Podpora ze strany státu je velmi malá a není tedy možné realizovat žádné velké integrační projekty - ale my jsme měli velmi pozitivní zkušenost s tím, že lidé sami přišli s malými nápady, které lze zrealizovat zadarmo, třeba začít vydávat v místních novinách články o cizincích nebo uspořádat setkání starosty s migranty. Za nejdůležitější považujeme to, aby se všechny podobné projekty zaměřovaly na všechny obyvatele města - nejenom na migranty nebo jiné minority, nejdůležitější pro integraci je zapojení všech. A také to, že si někteří starostové uvědomují, že integraci je potřeba řešit ještě předtím, než to začne být problém.“

Forum bylo uspořádáno v rámci programu NGO4Refugees - Professional Fellowships on Refugee Resettlement podporované americkou federální vládou skrze organizaci World Learning. V rámci tohoto programu vycestovalo 14 expertů ze zmiňovaných sedmi zemí střední a východní Evropy na studijní návštěvu do Turecka a následně do několika organizací v různých státech USA. Forum tak posloužilo především k prohloubení navázaných kontaktů a k výměně názorů a praktických zkušeností amerických i evropských expertů, kteří se integrací uprchlíků prakticky i odborně zabývají.

Vytisknout