Jednání ohledně TTIP selhala, ale nikdo to podle německého vicekancléře nepřizná

28. 8. 2016



Photo Credit: UweHiksch via Compfight cc

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel uvedl, že v průběhu čtrnácti kol rozhovorů o Transatlantické dohodě o obchodu a investicích mezi USA a Evropskou unií (TTIP) se zástupci ani jedné strany nedokázali dohodnout na žádné z 27 diskutovaných kapitol. Gabriel poznamenal, že krach jednání není nikdo schopen veřejně přiznat.

Čtrnácté kolo vyjednávání mezi americkými a evropskými představiteli proběhlo v červenci v Bruselu. Šlo v pořadí o třetí kolo rozhovorů za poslední půlrok.

Rozhovory byly poznamenány nedůvěrou řady předních evropských politiků, kteří vyjadřovali obavy z dopadů TTIP na evropské spotřebitele. K selhání rozhovorů přispěla rovněž neochota americké strany akceptovat různé pozměňovací návrhy.

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel odsoudil vyjednávání o TTIP s tím, že podmínky navrhované dohody mezi Evropskou unií a Kanadou – Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) – jsou pro všechny zúčastněné strany přijatelné. Nicméně mnozí odpůrci TTIP tvrdí, že CETA je v reálu prosazování TTIP zadními dveřmi ZDE.

Velká Británie byla jedním z nejsilnějších stoupenců TTIP v Evropské unii, avšak poté, co se britští občané vyslovili pro brexit, přišly Spojené státy o svého nejbližšího spojence při vyjednávání o této úmluvě.

Aktivisté, kteří dlouhodobě protestují proti přijetí TTIP, již dříve varovali, že by se „pobrexitová“ Velká Británie mohla stát obětí daleko horší smlouvy s fatálními dopady na veřejný sektor.

Navrhovaná agenda TTIP počítala se snížením evropských standardů týkajících se bezpečnosti potravin a životního prostředí. Regulace platné ve Spojených státech jsou v tomto ohledu daleko méně přísné. Zhruba 70 procent zpracovaných potravin, které jsou k dostání v amerických supermarketech, nyní obsahují geneticky modifikované ingredience. Oproti tomu potraviny na evropském trhu tyto přísady neobsahují. Spojené státy mají také laxnější restrikce na používání pesticidů.

Odpůrci TTIP dále poukazovali na snahy omezit bankovní regulace, které byly zavedeny po finanční krizi.

Představitelé Evropské unie připustili, že TTIP by pravděpodobně způsobila vyšší nezaměstnanost přesunem pracovních míst do Spojených států, kde mají odbory slabší vyjednávací pozici a pracovní standardy jsou zde nižší než v EU. Názorným příkladem je Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, jejímž implementace v průběhu 12 let připravila milión Američanů o zaměstnání, přestože její navrhovatelé slibovali statisíce nových pracovních míst.

Pravděpodobně největším nebezpečím vyplývajícím z TTIP je podle kritiků její inherentní útok na demokracii. Nadnárodní společnosti měly mít neotřesitelnou pozici, která by jim umožnovala žalovat národní vlády v případě, že by politika jednotlivých států ohrožovala jejich investice a zisky. Suma sumárum: TTIP měla umožnit nikým nevoleným představitelům velkých korporací rozhodovat o politických krocích demokraticky zvolených vlád.

Více zde ZDE, ZDE

(Shrnutí připravil D. Veselý)

Dohoda TTIP
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 1.9. 2016