Zapomeňte na ideologii, liberální demokracie je ohrožena technologií a biovědou

28. 8. 2016

Harari líčí příběh evoluce a podstaty modernosti. Argumentuje, že po většinu lidské historie, lidé věřili v kosmický pořádek. Jejich světu vládli všemocní bozi, kteří vykonávali svou moc svévolným a nepochopitelným způsobem.

Pak ale přišla věda. Harari argumentuje, že historii modernosti lze nejlépe interpretovat jako boj mezi vědou a náboženstvím. Náboženství se především zajímalo o pořádek, kdežto věda se především zajímala o moc - moc, která pochází z pochopení, jak a proč věci fungují, což nám umožňuje léčit nemoci, bojovat ve válkách a produkovat potraviny.

Výměnou za moc moderní svět očekává, že se vzdáme významu. Jak přežijí morálka, krása, soucit v tomto světě?

Odpovědí bylo nové náboženství: humanismus, víra v systém, který "posvěcuje život, štěstí a moc druhu homo sapiens". Dohoda moderní společnosti byla dohodou mezi humanismem a vědou, kdy věda poskytla prostředky pro dosažení cílů humanismu.

Hrozí však existenciální krize, protože tato dohoda se v jednadvacátém století musí rozpadnout. Biověda a informační technologie totiž nutně zlikvidují základy, na nichž je postaven humanismus. A vzhledem k tomu, že liberální demokracie je založena na uctívání humanistických cílů, naše nová moc liberální demokracii zlikviduje.

Moderní společnost je totiž organizována kolem individualismu, lidských práv, demokracie a svobodného trhu. A všechny tyto základy věda a technologie jednadvacátého století zlikviduje.

Biověda likviduje individualismus, který tolik oslavovala humanistická tradice. Z výzkumu totiž vyplývá, že "svobodná lidská osobnost je jen fikce, vzniklá v důsledku činnosti biochemických algoritmů". Podobné je to s představou, že máme svobodnou vůli. Lidé možná mají právo volit mezi alternativami, avšak jaké alternativy jsou k dispozici, o tom se rozhoduje jinde. Nyní stále častěji externími algoritmy "dohližitelského kapitalismu", který praktikují Google, Amazon a další takové firmy. Brzo budou internetové podniky vědět, jaké jsou vaše touhy dřív, než to budete vědět vy sami.

Harari vidí tři různé možné směry vývoje:

1. Lidstvo ztratí svou hospodářskou a vojenskou užitečnost a ekonomický systém jej přestane považovat za cenný zdroj.

2. Systém bude považovat za hodnotu lidstvo jako celek, nikoliv však jednotlivce.

3. Systém bude považovat za hodnotu určité jednotlivce, avšak "to bude nová rasa upgradovaných superlidí, nikoliv masa populace".

I jako dříve, společnost bude založena na dohodě mezi náboženstvím a vědou, avšak humanismus bude nahrazen "dataismem", přesvědčením, že se svět skládá z proudů dat a hodnota všech entit a jevů je určována tím, do jaké míry přispívají k zpracovávání dat.

Recenzent John Naughton nenachází myšlenku dataismu přesvědčivou - naše současná posedlost daty se podle něho dříve nebo později rozpadne v důsledku její absurdnosti.

Avšak, podle Naughtona, je Harari ve dvou jiných oblastech nesmírně vnímavý.

První oblastí je naše sebevědomé přesvědčení, že nemůžeme být nahrazeni stroji - protože my máme vědomí a oni ne. Toto přesvědčení je zřejmě naivní. Nikoliv proto, že strojové vědomí může vzniknout, ale proto, že v Harariho dystopii vědomí není důležité.

Druhou oblastí je biověda: Harariho předpověď potenciálu biovědy je nesmírně přesná. Avšak vzrušující nové možnosti, které nabízí genetická technologie, budou drahé a budou k dispozici jen elitám. Takže dlouhé století, kdy bylo lékařství k dispozici všem, skončilo. I dnes žijí bohatí lidé déle a mají zdravější život. Za dvacet let se tyto rozdíly promění v propast.

Nejzajímavější je na knize Homo Deus to, jak zakotvuje spekulace o vědě a technologii v kontextu vývoje liberální demokracie, uzavírá recenzent.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout