24. 7. 2016
Bez ohledu na to, co bylo motivem k násilným útokům, k nimž došlo v Evropě za posledních necelých čtrnáct dní, rychle rostoucí populistické a protiimigrantské evropské politické strany, které už tak využívají úzkosti obyvatelstva, vyvolané dlouhodobou ekonomickou stagnací, vlnou uprchlíků a migrantů a masakry v Paříži a v Bruselu, vidí v těchto útocích velký volební potenciál, píše v týdeníku Observer Jon Henley.
Marine Le Pen, šéfka francouzské ultrapravicové Front National, reagovala na masakr v Nice obviněním Hollandeovy socialistické vlády z toho, že prý "neudělala nic, vůbec nic" na ochranu francouzských občanů. Požadovala, aby vláda "vyhlásila válku" extremistům a zajistila "naprosté vyhlazení" fundamentalismu.
Jen několik hodin po střelbě v Mnichově zveřejnil Christian Lüth, mluvčí německé populistické strany Alternative für Deutschland, na Twitteru výzvu, kterou posléze vymazal: "Volte AfD! Výstřely v nákupním středisku Olympia: lidé mrtví v Mnichově. Policie říká, že vznikla akutní teroristická situace".
Z průzkumu veřejného mínění, provedeného minulý týden, vyplynulo, že britské hlasování pro brexit posílilo podporu Evropanů pro Evropskou unii, alespoň v krátkodobé perspektivě. Avšak nejistota důsledků referenda ohledně budoucnosti Evropské unie a jejího směřování posílila všeobecný pocit nejistoty.
Evropa se obrací stále více jen do sebe. Průzkum washingtonského Pew Research Centre z minulého měsíce zjistil, že v průměru 56 procent respondentů a většina v sedmi z deseti zkoumaných zemí, včetně Itálie, Španělska, Francie, Německa, Švédska, Holandska a Británie, zastává názor, že jejich země by měly "řešit své vlastní problémy", než budou pomáhat jiným.
Z jiného průzkumu tento měsíc vyplývá, že více než 50 procent respondentů v osmi z těchto deseti zemích má pocit, že "uprchlíci zvyšují riziko terorismu". V pěti zemích si jasná většina myslí, že "uprchlíci by nám odebrali zaměstnání a sociální benefity". Nejméně 25 procent obyvatelstva ve zkoumaných zemí má záporný postoj vůči muslimům.
V nadcházejících 12 měsících se mají konat volby a referenda v Rakousku, v Holandsku, v Německu a ve Francii. Nedůvěra, deziluze a často stoprocentní odmítnutí politického establishmentu, které se prohlubuje s každým dalším násilným aktem - by mohly ohrozit politické základy evropského kontinentu.
Všude po Evropě jsou tradiční mainstreamové politické strany na ústupu. Začátkem října se budou opakovat prezidentské volby v Rakousku. V tomtéž měsíci bude italský centristický premiér Matteo Renzi riskovat svou politickou budoucnost v referendu o způsobu vlády a ústavních reformách, vzhledem k nedávným volebním úspěchům euroskeptického pětihvězdičkového hnutí a klesající Renziho popularitě, která v červnu 2014 byla 74 procent a nyní je sotva 40 procent.
V říjnu se také bude konat referendum v Maďarsku, jehož cílem je odmítnout povinné kvóty pro uprchlíky, které požaduje Brusel jako součást zoufalých pokusů Evropské unie zvládnout migrační krizi. V Holandsku bude zřejmě nejúspěšnější politickou stranou protiislámská a protiimigrační Strana svobody Geerta Wilderse. Ve Francii se očekává, že Marine Le Penová porazí mainstreamového kandidáta a dostane se příští rok v květnu do druhého kola prezidentských voleb.
I v Německu by strana Alternative für Deutschland, která tvrdí, že islám není slučitelný s německou ústavou a která má nyní podporu 14-15 procent obyvatelstva, mohla ukončit politickou stabilitu dvou hlavních politických stran, která existovala od ukončení druhé světové války.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout28.7. 2016 / Pavel Urban
Hlas lidu není hlasem božím, neboť povykování plebsu se vždy blíží bláznovství. Tento výrok poradce Karla Velikého je pravdivý. Podobně pravdivý, jako nám časově poněkud bližší výrok George Orwella: na určité věci musí být člověk intelektuál. Obyčej...