22. 7. 2016
Islámskému státu trvalo méně než 48 hodin, než převzal odpovědnost za strašlivý masakr v Nice. Tento týden ISIS také okamžitě "přijal odpovědnost" za pondělní útok sekyrou ve vlaku v Německu. Je možné, že tvrzení Islámského státu je pouhý oportunismus, avšak charakteristické rysy obou útoků naznačují, že oba pachatelé byli radikalizováni, nebo alespoň "inspirováni" Islámským státem.
Islámský stát je si velmi dobře vědom, jak velký mediální dopad má každá krvavá akce. Jde o psychologickou válku, která se vyvíjí jako charakteristický rys strategie extremistů od té doby, kdy Abu Bakr Naji, ideolog al Kajdy, zveřejnil r. 2004 na internetu svou esej "Management divošství".
Naji nastiňuje bitvu, v níž ta strana, která bude schopna páchat nejhroznější zvěrstva, dokáže vyvoláváním hrůzy porazit svého nepřítele. To není nic nového: během středověkých křižáckých výprav, například, obě strany také používaly "zveřejňování hrůz" - křesťané například stříleli z katapultů useknuté hlavy muslimů přes zdi obléhaných měst. Japonští vojáci za druhé světové války byli záměrně podrobováni takovému výcviku, aby necítili hrůzu ze zvěrstv a aby byli schopni nepřátelům usekávat hlavu. Jeden takový voják, který se posléze stal lékařem, napsal: "Je strašné, že jsem se dokázal proměnit ve zvíře a dělat takové věci."
Součástí tohoto procesu vytvořit si představu, že oběti nejsou lidi. Americký voják Steven Green, který v roce 2006 se čtyřmi kolegy hromadně znásilnil a pak zavraždil čtrnáctiletou Abeer Qassim al-Janabi před jejími rodiči a sourozenic (kteří byli potom také zavražděni) řekl u soudu: "Nepovažoval jsem Iráčany za lidi."
V Německu se hovoří o tom, že teenager, který zaútočil na cestující ve vlaku sekyrou, mohl být ovlivněn zprávou, že byl usmrcen jeho přítel doma. Lahouaiej-Bouhlel byl zřejmě také psychicky nestabilní nebo nemocný. Právě v důsledku duševní choroby byl zřejmě susceptibilní vůči metodám onlinových verbířů z Islámského státu, kteří často využívají pocitů odcizení a nespravedlnosti, které často mají ožebračené imigrantské komunity. Psychiatr, jehož Lahouaiej-Bouhlel r. 2004 navštívil, sdělil tisku, že muž byl diagnostikován s počínající psychózou.
Islámský stát ztrácí své državy v Sýrii, v Iráku a v Libyi v asymetrické válce, kterou podporují a vyzbrojují západní země. Reakcí na tyto ztráty jsou teroristické útoky na západní cíle, za účelem destabilizace zemí, které Islámský stát považuje za své nepřátele. Velmi často jsou nyní tyto útoky páchány znraitelnými lidmi, kteří trpí duševními chorobami, anebo zlodějíčky, jimž na internetu slíbili extremističtí duchovní rozhřešení.
Islamofobie a posilování ultrapravice v Evropě paradoxně dělají práci extremistů, kteří se snaží do Evropy přinést neshody, které by se časem mohly vyvinout v otevřené občanské konflikty, jakých jsme svědky ve státech, které selhaly na Blízkém východě a v severní Africe.
Je velmi obtížné, jak by Západ měl bojovat proti tomuto eskalujícímu problému. Největší chybou by bylo podceňovat Islámský stát a domnívat se, že bude možné ho zlikvidovat bombardováním. Islámský stát nyní přichází o skoro všechno své území, a tak se stane ideologickým státem, jehož cílem bude ničení, napájené nesmiřitelnou nenávistí a touhou po pomstě a jemuž bude napomáhat kdokoliv, koho, jakkoliv nepřímo, dokáže Islámský stát naverbovat. V nadcházejících týdnech a měsících můžeme očekávat další zvěrstva.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout28.7. 2016 / Bohumil Kartous
Ve vlaku na mě gestikuloval starší pán."Prý zabili kněze někde ve Francii?" "Netuším," povídám, "nedíval jsem se na zprávy. Zjistím... Ano, v Saint-Étienne-du-Rouvray, dva útočníci zabili kněze, prořízli mu hrdlo, zajali několik rukojmí, policie...