Turecko pozastavilo dodržování Evropské úmluvy o lidských právech

22. 7. 2016

Ti také přiznali prezidentu Erdoganovi nové pravomoci, které mu umožňují rozšířit potlačování opozice po neúspěšném převratu z minulého víkendu. Pětisetpadesátičlenný parlament vyhověl žádosti o zavedení tříměsíčního výjimečného stavu, přičemž většinu křesel zde drží vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Vicepremiér Numan Kurtulmus oznámil, že výjimečný stav bude doprovázen pozastavením platnosti částí Evropské úmluvy o lidských právech, a přirovnal situaci k výjimečnému stavu ve Francii po útocích z 13. listopadu.

Podle turecké ústavy výjimečná opatření umožňují vládě pozastavit "výkon základních práv a svobod", pokud to neporušuje mezinárodněprávní závazky. Zákonodárci mohou schválit výjimečná opatření na dobu až šesti měsíců. Kurtulmus ale dodal, že mohou trvat jen 45 dní.

"Chceme ukončit výjimečný stav co nejdříve to bude možné," citovala Kurtulma televize NTV.

"Pokud se podmínky vrátí k normálu, myslíme, že si vyžádá maximálně období jednoho a půl měsíce. Doufám, že nebude třeba dalšího prodloužení."

Před oznámením výjimečných opatření vláda již zahájila kampaň masového zatýkání, vyhazovů, nucených rezignací a uzavřela stovky škol. Takřka 70 000 vládních a armádních zaměstnanců bylo postiženo čistkami, včetně 10 000 zatčených.

Opatření takového rozsahu nebyla v celonárodním měřítku nikdy uplatněna, ačkoliv na jihovýchodě v letech 1987 - 2002 během opakovaných střetů s kurdskou PKK výjimečný stav existoval.

Válečný stav platil po tři roky po úspěšném vojenském puči v roce 1980, kdy byly zavedeny striktní kontroly pohybu osob.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout