Člověk 2.0, člověk exa-informatický, člověk singularitní

23. 6. 2016 / Ivo Barteček

Vývoj technologií se žene kupředu exponenciálními kroky. V počátcích vývoje IT vážily počítače tuny a uměly to, co nyní umí i ta nejlevnější kalkulačka z tržnice. Tehdejší přední počítačový konstruktér (na jméno si nevzpomenu) dokonce s nadšením tvrdil, že do budoucnosti lze počítat s tím, že počítače budou vážit jen jednu tunu. Nyní pracují vývojáři na kvantových počítačích, kterým nerozumí ani pokročilejší programátoři a atomová velikost křemíku nám začíná překážet ve vývoji nových procesorů. Technolog a vynálezce Ray Kurzweil, který podepsal spolupráci se společností Google, tvrdí, že vývoj technologií půjde dál a dál. Už nyní se velmi intenzivně pracuje na propojení lidské mysli a velkých dat v cloudu na Internetu, která budou řízena umělou inteligencí. Stačí, za pomoci nanočástic, dva systémy propojit a vytvořit tak z lidí… kyborgy. Výhody nových sci-fi technologií jsou očividné. Třeba bude možné silou myšlenky do mysli „stáhnout“ návod na řízení helikoptéry jako v Matrixu. Big Data v cloudu budou obsahovat všechna řešení a naše mysl si pouze vybere to nejvhodnější. Zároveň se ovšem nebude jednat o úmorné učení novým poznatkům, ale o jakýsi proces vrozeného vyzvědění, kdy data potřebná k činnosti zkrátka vplují do mozku a my budeme „vlastnit“ nové dovednosti, budeme člověk 2.0.

Pokud si někdo z čtenářů myslí, že moc předbíhám do budoucnosti s takovouto utopickou technologií, pak upozorňuji, že jsem spíš realista a představuji si budoucnost spíše konzervativně. Vyjdeme-li však z exponenciálního technologického pokroku, pak dojdeme k tomu, že každý rok a půl až dva roky se možnosti technologií zdvojnásobí. To odpovídá Mooreovu zákonu a máme-li k dispozici 2 x více výpočetní síly, vývoj nových technologií postupuje také dvakrát rychleji. Do toho se přidává rozvoj v rozvojových zemích, kdy se do myšlenkového procesu každý rok přidává několik desítek miliónů nových myslí, které se mohou věnovat přemýšlení a vynalézání. A jak na tom budeme za 50 let od dnešních dnů? Dle optimistického odhadu skutečného exponenciálního vývoje na tom budeme za 50 let technologicky biliard-krát lépe.








I když se to nepodaří ve všech ohledech lidského života, vyjdeme-li z růstu velikosti paměťových médií (ZDE a ZDE) a skutečnosti, že běžný člověk má v počítači 10 terabyte pevný disk, tak bychom se mohli dostat na 1 exabyte dat v běžném počítači, neboli lineární technologické zlepšení 10 000 krát oproti současnému stavu. Bude člověk za 50 let běžně počítat v exa jednotkách? Bude v roce 2050 běžný člověk exa-informatický? Nebo bude existovat člověk singularitní v podobě první opravdové umělé inteligence?











Nicméně i když nepokročíme ani tak daleko v technologickém pokroku a budeme se držet více při zemi, pokud se již dnes nedokážeme odpoutat od mobilního telefonu napojeného na Internet, jaký absťák budeme zažívat, budeme-li v budoucnu nechtěně odpojeni od mnohem pokročilejšího informačního systému? 

Už dnes zažíváme slastný pocit - být součástí Internetu a celého světa - neustále přítomni všemu okolo v celé jeho šíři. A co teprve, když budeme mít všechny vědomosti lidstva skutečně po ruce. Nebudou někteří z nás už opravdu trochu jako bohové ve srovnání s křováky někde z buše? 

Představa přerodu dnešního člověka “technického” na člověka exa-informatického nebo v člověka 2.0 má mnohá úskalí. Propojení lidské mysli přímo s Internetem promění většinu lidské činnosti. Stejně tak přístup ke kvantům dat, které dnes má k dispozici pouze Google. 

Vzdělávání, obchod, média, politika, práce,… to vše jak známe ze starých struktur se změní a neudrží se pod tlakem… kolektivní internetové mysli. Ovšem exponenciální pokrok má svá rizika a důsledky. Nůžky se rozevřou jak mezi chudými a bohatými, tak mezi inteligentními a těmi, kteří se oddají nekonečné zábavě ve virtuálním světě. Většina lidi nejspíše neudrží tempo s těmi, kteří budou v novém světě jako ryby ve vodě. 

Hackeři pokročí v nalézání kliček anebo státní moc přijde s dosud nepoznanou represí. A budeme-li napojení přímo na informační dálnici, co v okamžiku, kdy půjde hacknut člověk? Kurzweil tvrdí, že šifrování je vždy kus cesty před dešifrováním, ale bude tomu tak vždycky? 

Co s davem, který bude hacknut k tomu, aby vybil poslaneckou sněmovnu? Nebo s davem, který vybije poslaneckou sněmovnu a bude poté tvrdit, že byl hacknut, ale hacknut nebyl? Ale pokusme se optimisticky věřit Kurzweilovi a všeobecné lidské dobromyslnosti, vždyť toho dobrého zatím je stále mnohokrát více než toho špatného. 

Je tu ovšem další varování, které vzešlo z pera Stephena Hawkinga a Elona Munska (ke kterým se přidal i Bill Gates). Ti varují před přílišným nadšením nad umělou inteligencí. Nehrozí skutečné nebezpečí, před kterým Stephen Hawking varuje? 

Nenastane někdy den, který je popsán v legendární filmové sérii Terminátor? Ač se profesionálně zabývám vývojem umělé inteligence, jsem optimista a skromně předpovídám, že první skutečná umělá inteligence se exponenciálně vylepší a odletí ke hvězdám. A pokud se nad lidstvem před svým odletem smiluje, tak mu zajistí nějakou lepší budoucnost. 

Anebo první skutečná umělá inteligence se rozhodne zničit lidstvo, jak předvídají slavnější osoby a osoby, které do vývoje umělé inteligence investují mnohonásobně více, než já. Tak nebo tak, vypadá to že nás čekají velké změny a můžeme se těšit na mnoho nového.

Vytisknout

Související články

Uzavřeni v digitálních jeskyních ozvěn

7.7. 2016 / Ivo Barteček

S internetem přišly na scénu dva fenomény lidské povahy - sdružování se za společným obecně prospěšným cílem a soustředění se do sobeckých názorově vyhraněných skupin, které odmítají přístup jiného názorového spektra. Zatímco první skupiny se naivně ...

Proč ČR oficiálně nepodporuje Wikipedii?

7.7. 2016 / Bohumil Kartous

V ČR, a to pouze z domácích zdrojů, směřuje ročně 13,5 miliardy korun. Největšími příjemci jsou sportovní asociace, kterým vévodí fotbalová asociace. Jde o směšný spolek, který pravděpodobně nejlépe vykresluje populární přepis telefonních odposlechů ...

Až nám začnou ledničky odmlouvat

2.6. 2016 / Ivo Barteček

Dokážete si to představit? Večer vás začne honit mlsná, vyběhnete k lednici, otevřete ji a ozve se milé, zdvořilé, ale nesmlouvavé - „Po šesté večerní chceš uzené?“ A vy uslyšíte ten odsuzující podtón, který vás donutí uhnout při manévru rukou a namí...

Obsah vydání | Čtvrtek 23.6. 2016