23. 6. 2016
Ve východní Evropě, "země, které dokončily patnáctiletou odysseu návratu do Evropu" si najednou uvědomily, že "svět kolem nás se začal rozkládat".
Evropští politikové reagovali na britské referendum o odchodu z EU nekompetentně. Nejprve ho samolibě ignorovali, pak tvrdili, že o nic nejde. Nyní se chaoticky snaží uvažovat o tom, co dál, bez ohledu na to, jak to ve čtvrtek dopadne, píše Natalie Nougayrède.
Ještě před půl rokem skrývali politikové v evropských hlavních městech jen obtížně svou nelibost, že musejí vyjednávat s Davidem Cameronem znovu o britské otázce. Chtěli to vyřídit rychle, aby se EU mohla vrátit k jednání o "důležitějších" otázkách.
Jenže, jak začaly průzkumy veřejného mínění naznačovat, že Britové mohou hlasovat pro brexit, reakce v Evropě se změnila v paniku a v nechápavý údiv. Nyní, jen několik hodin před výsledkem referenda, se konečně začali evropští politikové soustřeďovat na to, co by se mělo učinit k posílení evropského projektu, ať to s Británií už dopadne jakkoliv. Avšak stále není jasné, co si počít, hlavně proto, že vládne nejistota ve Francii a v Německu, které tvoří základ evropské organizace.
Po dlouhé měsíce si evropští politikové mysleli, že Britové se zachovali pragmaticky a uvědomí si, že odchod z EU je naprosto iracionální manévr, jímž se Británie vážně poškodí. Když však potom začalo být zjevné, že toto nebezpečí hrozí, evropští politikové začali vyjadřovat varování.
Snad nikde nesledují geopolitické důsledku z možného brexitu s větší úzkostí než v pobaltských státech. Toomas Hendrik Ilves, estonský prezident, řekl minulý měsíc, že nikdy za posledních dvacet let neměl pesimističtější názor na vyhlídky toho, co se bude dít v Evropě. Za nejvíce znepokojující rysy označil "vzestup populismu a vážné úvahy v Británii o tom, že opustí Evropskou unii".
Ve východní Evropě, "země, které dokončily patnáctiletou odysseu návratu do Evropu" si najednou uvědomily, že "svět kolem nás se začal rozkládat," řekl Ilves.
Odchod Británie z EU by znamenal oslabení evropského liberálnědemokratického pořádku. "Písky Evropy se nám pohybují pod nohama," řekl jeden východoevropský politik. Británie je jedinou zemí, která se rozhodla uspořádat referendum o odchodu z EU, ale občané mnoha jiných zemí by chtěli totéž (ve Francii 53 procent občanů, ve Švédsku 49 procent).
Minulý týden se vedoucí představitelé největších evropských ultrapravicových a populistických stran sešli nedaleko Vídně a naléhali na Británii, aby odešla z EU. Schůzka se jmenovala Vlastenecké jaro a jejím cílem bylo posílit spolupráci mezi protiimigračními, eurofobními hnutími, jejichž popularita v Evropě stoupá a která vidí brexit jako rozhodující, galvanizující faktor.
Mnozí evropští politikové jsou velmi rozhněváni na Davida Camerona, který ohrozil samotnou budoucnost Evropské unie tím, že v roce 2013 začal požadovat referendu o odchodu Británie z EU a padl tak do politické pasti, kterou si sám nastražil.
Vládnou obavy, že brexit představuje vážné nebezpečí demokratickým ideálům Evropy v důsledku možného dominového efektu a v důsledku toho, že by to signalizovalo všeobecnou lidovou ztrátu důvěry v EU.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout21.7. 2016 / Ivo Barteček
Europol (evropský policejní úřad) zakoupil od české firmy Eyedea Recognition software na identifikaci člověka, který dokáže i z velmi nekvalitního záběru nebo fotografie získat identitu téměř každého. V databázi jsou miliony „složek“ na jednotlivé os...
23.6. 2016 / Bohumil Kartous