Míru štěstí během rodičovství ovlivňuje sociální politika

Rodiče jsou statisticky méně šťastní než lidé, kteří děti nemají

23. 6. 2016

Výchova dětí je někdy pěkná otrava. Zatímco ale lidé nejsou často ochotni říkat takové věci nahlas, společenští vědci k tomu po desetiletí přinášejí důkazy. 

NY Times citují britského autora Nicka Powdthaveeho, který jde k jádru výsledků výzkumu na toto téma. Během posledních desetiletí nacházejí společenští vědci, jako jsem já, konzistentní důkazy o tom, že existuje téměř nulový vztah mezi pocitem štěstí a rodičovstvím. Varování pro budoucí rodiče jsou však ještě pesimističtější než jen pouhé konstatování, že šťastnějšími vás rodičovství neudělá. 

Z dat pocházejících z Evropy a USA vyplývá, že rodiče ve srovnání s ne-rodiči často vykazují významně nižší míru pocitu štěstí (Alesina et al., 2004), životního uspokojení (Di Tella et al., 2003), manželského uspokojení (Twenge et al., 2003) a pocitu psychické pohody (Clark & Oswald, 2002).  

A existuje řada dalších ukazatelů podobných tendencí. V roce 2004 Daniel Kahneman, laureát Nobelovy ceny, požádal 909 pracujících žen v Texasu, aby ohodnotily své každodenní činnosti podle radosti, kterou z nich pociťují. V seznamu 19 položek skončila péče o děti téměř na konci, na 16. místě. Otravnější připadala texaským ženám pouze ranní doprava, večerní doprava a práce. 

Jiná studie, zaměřená na provedená v Německu v roce 2015 na vzorku rodičů, odhalila pokles pocitu uspokojení během prvního roku po narození dítěte, a to dokonce větší než následek ztráty práce, rozvodu či smrti partnera. 

Powdthavee poznamenává, že strasti spojené s rodičovstvím nejsou vázané pouze na období, kdy jsou děti na rodičích fyzicky a ekonomicky závislé. Cituje studii z roku 1981, podle které jsou rodiče, jejichž děti dospěly a odešly z domova, stejně nebo mírně méně šťastní než jejich vrstevníci s podobným sociálním statusem, kteří děti nemají. 

Citované a další podobné studie dokazují, že rozdíl v pociťování štěstí mezi rodiči a ne-rodiči je mezinárodní fenomén. Ovšem nová společná studie výzkumníků z University of Texas, Wake Forest University a Baylor University odhaluje, že mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly. 

Výzkumníci studovali 22 národů, všechno země s vysokou životní úrovní a podobnou porodností. Zjistili, že američtí rodiče jsou o v průměru o 13 % méně šťastní než Američané, kteří děti nemají, což je největší rozdíl mezi zeměmi, které byly do výzkumu zahrnuty a významně větší než rozdíl zjištěný ve Velké Británii a Austrálii. 

Když se výzkumníci snažili zjistit, proč právě v USA je rozdíl tak velký, přišli na to, že vše souvisí se sociální politikou. Konkrétně, ostudný nedostatek podpory rodin a rodičovské legislativy vysvětluje, proč je tolik amerických rodičů na spodních příčkách žebříčku štěstí. Výzkumníci se zaměřili na několik významných faktorů: Štědrost sociálních náhrad během rodičovské dovolené, její délka, počet placených dnů volna při nemoci či placené dovolené garantované zákonem, průměrné náklady na péči o děti ve věku dvou let, vyjádřené procentem k mediánu průměrné mzdy a časovou flexibilitu poskytovanou zaměstnaným rodičům s dětmi vyžadujícími péči. 

Zjištěním je, že negativní vliv rodičovství na pocit štěstí lze zcela vysvětlovat stavem či absencí sociální podpory, která rodičům umožňuje lépe sloučit práci a rodinné povinnosti. Platí to jak pro matky, tak i pro otce.

Kompletní text v angličtině na serveru Alternet ZDE

Vytisknout