Obrovský průšvih - a nejen v Británii, ale po celé Evropě

23. 6. 2016

Jsme v obrovském průšvihu a bude to trvat zřejmě desítky let, než se věci navrátí k normálu.

Jaký podivný, destabilizující, úzkostný moment je tato chvíle, píše v deníku Guardian ve čtvrtek dopoledne John Harris a Jan Čulík k tomu dodává: Plně s tím to výrokem, i s celým Harrisovým článkem souhlasím. Jeho argumentace se sice týká především Británie, ale platí dnes pro celou Evropu. Britské referendum o odchodu z EU je hloupé, zbytečné a nepříjemné, především proto, že dokázalo, že lidé jsou ochotni ve velkých počtech věřit jakýmkoliv nevěcným hloupostem, ovšem cenné v tom smyslu, že odhalilo hlubinné potíže ve společnosti - jimž však ani politikové, ani média neporozuměli. Totéž platí o České republice, bohužel, a dnes asi o celé Evropě.

Míním tím částečně pocit, že jdeme hlasovat, ale také emoce, které jsou stále ještě syrové po smrti Jo Coxové i po tom všem, co všechno za tak poslední měsíc vyplynulo najevo o zemi, kterou zatím ještě musíme nazývat Spojené království.

Mnoho lidí samozřejmě základní rysy tohoto příběhu znalo: příběhu země rozštěpené rostoucí nerovností, náchylné k obrovským záchvatům hněvu a frustrace, a nyní uprostřed vlastních kulturních válek amerického stylu - což je ovšem obraz, který se dnes týká většiny Evropy a především Ameriky. Avšak týdny před britským referendem nám ukázaly, že toto všechno dosáhlo znepokojujícího vrcholu.

V úterý jsem byl v městě Northamptonu a nalézt voliče hlasující pro odchod z EU, bylo nesmírně jednoduché. Jeden nebo dva byli otevření rasisté, avšak většina rasisty nebyla: hovořili o imigraci v kontextu pracovních příležitostí, bytového fondu a všeho ostatního. O hodinu později jsem byl v londýnském metru plném úspěšných profesních pracovníků, z nichž měli někteří na svých ruksacích od Herschela a na taškách pro laptopy nálepky "In".

Krátce řečeno, pohlížeji na sebe navzájem přes politickou propast dva národy. A situaci zhoršuje ještě to, že zatímco pravicový tisk realizuje své známé odporné triky, část médií, které mohla proti tomu nabídnout protiváhu, většinou nepochopila, že hlavním příběhem tohoto referenda je nepokoj a nespokojenost milionů lidí.

Velkou vinu na tom nese rozhlasové a televizní zpravodajství. Soustředilo se jen na konflikt čelných politických představitelů. Vedlo to k představě, že politické strany a kampaně jsou totožné s lidmi, kteří pro ně hlasují. Důsledkem pak bylo ztotožnění lidí, kteří chtějí hlasovat pro odchod z EU, s nejodpornějšími hlasy v kampani pro Brexit.

Avšak většina lidí nebyla nijak "svedena" aktivisty pro Brexit.

Zaprvé, mnoho lidí chce hlasovat pro odchod Británie z EU, protože se obávají důsledků volného pohybu lidí v EU a v tomto smyslu se rozhodují racionálně. Zadruhé, i když Farage, Johnson a Gove by pravděpodobně zneužili Brexitu k vytvoření ultrapravicového režimu bez jakýchkoliv sociálních záruk, velká část dělnické třídy by to pravděpodobně podpořila.

Labouristická strana přišla za posledních deset let o Skotsko, částečně v důsledku téže spouště nerovnosti, nemožnosti vyjádřit svůj hlas, zprofesionalizované politiky a nefunkční ekonomiky, která nyní trhá i Anglii a Wales na kusy. V důsledku nacionalismu, který je sociálnědemokratický a občanský, se politika ve Skotsku vydala víceméně pokrokovým směrem. Reformace politiky ve Skotsku podtrhla zjištění, že neoliberalismus nefunguje.

Avšak jinde v Británii vznikla směsice dalších problémů - spojených s kulturou, příslušností i komunitou - která bude vyžadovat úplně jinou reakci.

I jestliže vyhraje strana pro setrvání Británie v EU, nic to nebude vypovídat o zásadní situaci Británie, kromě toho, že uvidíme, jak rozdělení jsme. Takže prosím: žádné vychloubání se nad "obrovským úspěchem", žádné falešné představy o zemi, která se zázračným způsobem vrátila k politické harmonii. Jsme v obrovském průšvihu a bude to trvat zřejmě desítky let, než se věci navrátí k normálu.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Velká Británie - politika a společnost
Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Čtvrtek 23.6. 2016