12. 6. 2016 / Jan Čulík
Britské listy nikdy nebudou urážet čtenáře tím, že by je, tak jako třeba Parlamentní listy, pro peníze manipulovaly hysterickými lžemi o údajném ohrožení ze strany uprchlíků a jiných kultur. Rasismus, xenofobie a vyvolávání nenávisti - to jsou skutečně hranice, za něž Britské listy nikdy nepůjdou. Považujeme za ohromující, že se toho někdo dožaduje a považuje to za "svobodu slova". Je to asi na takové úrovni, jako je argumentace čelných britských stoupenců Brexitu, že veřejnost "nesmí důvěřovat expertům".
Pokud se někteří autoři, kteří dříve psali pro Britské listy, rozhodli, že psát pro servery, které systematicky vyvolávají v české společnosti strach a nenávist a prohlubují její rasismus a xenofobii šířením emocionálních lží, je přijatelné, je to jejich problém, který svědčí výmluvně o jejich charakteru. Každý normální člověk si může udělat o těchto lidech úsudek. Pro mě osobně jen ohromující, že se někdo dokáže snížit tak hluboko, že publikuje na Parlamentních listech, jejichž editoři by v každé normální zemi byli za mřížemi za trestné činy šíření poplašných zpráv a vyvolávání iracionální nenávisti ve společnosti.
Je mi líto, ale je nutno pana Musila opravit - státy skutečně mají zákonnou povinnost přijímat uprchlíky a poskytovat jim útočiště před válkou, vražděním a pronásledováním. Ženevské úmluvy v tom smyslu hovoří jasně a potvrzují to i četné následné judikáty. Žádná vláda a žádný stát tuto skutečnost nezpochybnily. Že se státy a především Evropská unie především pod tlakem visegrádských zemí snaží prostřednictvím různých právních kliček této povinnosti vyhnout, je jiná věc.
Jedna věc jsou závazné judikáty a druhá jsou nesmysly publikované v bulvárním tisku. My se v Britských listech musíme přidržovat faktů. Těmi je, že soudy rozhodly, že Turecko a Řecko nejsou z mnoha důvodů pro uprchlíky bezpečné země. Silně je také experty zpochybňován tzv. dublinský předpis, podle něhož mají za uprchlíky odpovědnost pouze první země EU, do nichž ti uprchlíci přijdou, tedy Řecko a Itálie. Zdravý rozum i praxe dokazují, že takový předpis je neudržitelný.
Na rozdíl od bulvárního tisku či pochybných rasistických serverů, publikujících v češtíně, varování a informace ve věci uprchlické krize, které publikují renomované lidskoprávní organizace jako Amnesty International či Human Rights Watch nebo OSN jsou založeny na expertních analýzách. Tyto organizace postupují nesmírně opatrně a veškeré informace, které zveřejňují, jsou mnohonásobně právnicky verifikovány. Jsou v podstatě jediným autoritativním zdrojem a Britské listy budou i nadále šířit tato ověřená fakta do českého prostředí.
Představa, silně rozšířená v české společnosti, že je nutno bojovat proti jinakosti a že muslimská kultura či náboženství jako celek jsou "vraždné", "zločinné" a "nebezpečné", je naprosto nesmyslná, jak to musí vědět i pan Musil, který žije v západní společnosti, která úspěšně integrovala několik milionů muslimů. Ti v Británii patří drtivou většinou mezi uznávané, mírumilovné a schopné příslušníky britské společnosti. Často jsou na nejvyšších příčkách britské společnosti jako vlivní podnikatelé, politikové a mediální celebrity.
Jak pan Musil ví, xenofobie britské společnosti, která vyvřela v souvislosti s nadcházejícím referendem o odchodu Británie z EU, je především zaměřena vůči Středoevropanům, kteří jsou xenofobními servery a bulvárním tiskem zobrazováni jako kriminálníci a paraziti úplně stejně tak, jak servery jako Parlamentní listy líčí údajné muslimské nebezpečí.
Muslimů jsou na světě půldruhé miliardy lidí a představa, že skoro třetina obyvatelstva na této planetě jsou zločinci, je šílená.
Český tisk široce medializuje každý trestný čin, spáchaný jednotlivým imigrantem, a prohlubuje tak rasistickou představu, že všichni imigranti či muslimové jsou zločinci. Obdobné medializace se nedostává trestným činům, které páchají příslušníci bělošské většiny v evropských zemích. Samozřejmě, že bezpečnostní orgány musejí bojovat proti kriminalitě. To je důležitá věc, zásadní pro naši bezpečnost. Co to ale má společného s šířením iracionálních, kriminálních představ o kolektivní vině celých etnik či náboženských společností?
Pan Musil, který žije v Británii, má samozřejmě na svém mobilním telefonu k dispozici anglický feed z deníku Guardian. Britské listy jsou však zaměřeny na českou veřejnost a jejich cílem je přinášet do českého prostředí informace z vnějšího světa, které se tam v důsledku jazykové bariéry nedostanou. Obávám se, že drtivá většina čtenářů Britských listů na rozdíl od pana Musila anglický feed z deníku Guardian na svém českém mobilu nemá.
Nerozumím námitce pana Musila, že například deník Guardian je názorově "různorodější" než Britské listy. Ani Guardian a žádné další renomované britské deníky (Independent, skotský The National, The Herald, Financial Times, atd., rozhlas a televize BBC, nezávislá komerční televize Channel Four, atd.) NIKDY nepublikují rasistické či xenofobní útoky proti uprchlíkům ani komukoliv jinému. I pro tato média jsou analýzy lidskoprávních organizací jako HRW či Amnesty International zásadním a autoritativním zdrojem, které se po zveřejnění dostávají na titulní strany těchto deníků a do popředí televizního i rozhlasového zpravodajství. Britské listy se inspirují etosem a novinářskou praxí právě těchto renomovaných anglosaských periodik a budou tak činit i nadále.
Naopak apelujeme na rozumné členy české společnosti, aby Britské listy v těchto postojích podpořili, pokud možno i pravidelnými finančními příspěvky, neboť nekritické šíření strachu a hysterie je pro českou společnost velmi nebezpečné.
16.6. 2016 / Pavel Urban
Obrázky muslimů v podobě skřetů z Pána prstenů opravdu připomínají nacistický časopis der Stürmer. Ale tento časopis byl ve Třetí říši výjimkou a bez osobní Hitlerovy podpory by vycházet nemohl. Antisemitismus nacistických špiček i standardní nacisti...
16.6. 2016 / Bohumil Kartous
Zkuste se zeptat českých novinářů, co si myslí o vyhrožování vedení redakce zpravodajství TV Prima reportérům, že pokud nebudou psát podle "not", budou vyhozeni. Překvapivě se setkáte s tím, že nejsou nijak překvapeni. Pravděpodobně se s tím už také ...
16.6. 2016
12.6. 2016
Chtěl bych reagovat na článek od Michala Musila, píše Petr Huďa. Nejsem intelektuál, ale řadový dělník se středoškolským vzděláním. Nemyslím si,že by redakce Britských listů měla začít přemýšlet o změně nějakého diskurzu. Chápu,že...
11.6. 2016 / Michal Musil
Se zájmem jsem si přečetl poslední úvahu pana Kartouse, v níž mimo jiné konstatuje úbytek čtenářů i přispěvatelů Britských listů. Nechci rozporovat jeho argumenty, spíš k nim chci z pozice dlouholetého čtenáře (a příležitostného symbolického pod...
11.6. 2016 / Bohumil Kartous
Michal Musil píše, že se Britské listy změnily. Nemyslím, že se změnil deník. Ten vždy v podstatě reagoval na to, co se děje ve zbytku mediální krajiny. Tam se nyní, jak jsem snažil popsat, děje zčásti vysoká míra prostituce s dominantním veřejným po...