10. 6. 2016 / Jan Čulík
To je jedním z hlavních argumentů Robina Wilsona proč univerzální základní příjem nezavádět. Je to spekulace. Zatímco je nesporné, že technologický pokrok do několika málo let připraví většinu lidí o zaměstnání, automaticky předpokládat, že kdyby lidi měli automatický příjem "nic by nedělali", je zjevně nedokázané. Je to také velmi nepravděpodobné. Lidi prostě takoví nejsou.
Důležitým krokem do budoucnosti je zkoumání univerzálního základního příjmu a jeho různých verzí z toho hlediska, jaký to bude mít na lidi dopad. V tomto smyslu je velmi záslužný utrechtský experiment, o němž jsme už referovali:
Během utrechtského experimentu, který začne 1. ledna 2017, zůstane jedna skupina občanů na sociálních dávkách v rámci programu povinné práce pro nezaměstnané, jednotlivci budou dostávat 972 euro měsíčně, dvojice 1389 euro měsíčně. Jiná skupina občanů bude tyto peníze dostávat bez jakýchkoliv podmínek či povinností. Třetí skupina bude dostávat tuto částku plus měsíční prémii 125 euro, pokud se rozhodnou dělat dobrovolnou práci. Čtvrtá skupina bude mít povinnost dělat dobrovolnou práci. Pokud ji odmítnou, přijdou o 125 euro měsíčně. Pátá skupina bude dostávat částku základního příjmu bez jakýchkoliv podmínek a bude mít dovoleno vydělávat si další příjem z jiné práce.
Experiment má prokázat, jak lidi budou na zavedení nejrůznějších typů univerzálního základního příjmu reagovat. Teprve po zhodnocení jeho výsledků je možno činit závěry.
Vytisknout10.6. 2016
Univerzální základní příjem je odzbrojujícím způsobem prostá idea založená na odzbrojujícím způsobem prostém předpokladu. Digitální revoluce hrozí vyvolat masivní technologickou nezaměstnanost; tudíž každému občanovi by měl být vyplácen základní ...