Bodláky Václava Duška

Vize za korunu padesát (pro vyvolené)

26. 5. 2016 / Václav Dušek

Hrdost a čest mohou zachránit mladí. Opravdu? Pokud nesklouznou do partajních ohradníků a nenechají se ovlivňovat kramáři a dráteníky, falešnými poustevníky, filozofickými amatéry a lačnou partou funící po moci - jinak skončí v tichém zapomenutí. A vzpomínky jsou neúprosné - co dokonalých vyvolených, partajnických špiček s povadlými hřebínky vystupovalo na obrazovce pravdy a dokonalosti. Nestačili jsme se divit, kolik podpartyzánů mezi námi žilo.

V počátku si holoubci nafackovali i za letu do ráje rájů za oceán. Nově příchozí politiky musí zajímat, kolik a kdo byli ti braši, kteří v republice zhasli a hmátli po výhodách; nebudou stíháni, hanobeni, uvádění v bídných seznamech, k čemu – řada jich spočinula v urnách, mnozí přestali znamenat nebezpečí z prodlení pokroku a pár lačných slibuje návrat k vychladlému slunci. Ano, můžeme mlčet, máme s mlčením bohaté zkušenosti, můžeme se nechat zastrašit strašákem moci.

Řekl člověn o člověnce, že je jakási vadná, když musí číst prohlášení z papírku... Inu, musím velečlověna neúnavného a vtipného upozornit, ač nerad, že lépe číst z papírku, než se nechat unést baltáním k národu spatra - neboť chybička se vloudí a neštěstí jest hotovo. Komodský Drak si smlsnul na zpěvulce, chudinka "umělkyně" dostala nabacáno, příště může být i sežrána, podobna Haničce písničce vyplísněné velečlověnem partajnickým z Brlohu.

Mladí lidé hubu držet nesmí - budoucnost není určena nám žluklým staříkům se zkušenostmi z dob dávno minulých. Poslechnout si názor neznamená přebírat chybné úvahy. Mládí vpřed - ale s rozvahou.

Vize se může stát krizí. V horním patře partajní homole se skrývají pokrytci, kariéristé, slávooděnci, katani a neomylní všeznalci. Kandidát se musí obrnit trpělivostí, věřit na zázraky, omílanou pravdu nepravdu. O překvapení není nouze. Prodeje zbraní prý řeší státní rozpočty, našinci přitom žerou pouze evropské drobty.

Copak na drobty, to jsme zase kadeti. Socdemácká věrchuška utrousila drobek zvící přes tři sta milionů advokátu chudých, že jim kdysi před lety zachránil Lidový dům, jinak šli světem a zpívali píseň Žral bych a nemám co! Nojo, katzensilber není lauters Silber, partajní holata. Pamatujou, že dluhy se musí platit - není úniku, Bohoušku... A je-li, potom je cosi nečistého ve státě Czechia.

Partajní zrcadlo nastaveno. Soud nařídil krupským činitelům (jsou mezi nimi sociální polodemokraté, jak jinak v našem pařeništi, že?), že musí článek oponenta otisknout v plném znění. A starosta se vykrucoval, a pak řekl, že vyhoví, ale požene to k vyšší instanci. Pár řádek není mnoho, ale listy městské pravdy budou ohroženy, článek totiž spolyká vydání... Nu, starosta vsází na Bohouška, který sice ctí právo v tomto státě - ale právo mu cestičky nevyzpytatelné.

Nebudu hodnotit pravost povahy advokáta milionáře a zapáleného politického mučedníka Bohouška. Počkám, jak funguje zákon v tomto státě. Nedělám si iluze. Lotr se fláká po svobodě - má zdravotní problémy. Nevím, proč mi ho není líto. Zeptám se zpovědníka - tři Otčenáše navíc před spaním mě nezabijou. A co tě nezabije, to tě posílí.

Za korunu padesát mnoho nedostaneš - ale užiješ si bohatě švandy.

Vytisknout