Dopis Jesse Hughesovi: Neurážej hrdiny a přestaň s rasistickými nesmysly

25. 5. 2016



Jesse Hughes ze skupiny Eagles of Death Metal si v rozhovoru vymyslel, že na pařížském útoku v divadle Bataclan, k němuž došlo 13. listopadu 2015, se podíleli i jeho muslimští zaměstnanci. Říkal to už dříve, posléze se omluvil, že to byl blud způsobený traumatickým zážitkem. Nyní už se neomlouvá. Správa divadla jeho tvrzení ostře odmítla.

Deník Guardian publikoval otevřený dopis Jesse Hughesovi od Araba Ismael El Irakiho, nadšence pro rockovou hudbu, který při inkriminovaném představení byl a přežil. Dopis byl původně zveřejněn na Facebooku.

Tvrdíš, Jesse, že bezpečnostní zaměstnanci v divadle Bataclan o útocích předem věděli a varovali před nimi všechny Araby, které uviděli.

Jsem na fotografii, pořízené těsně před útokem, a vypadám jako typický Arab. Nikdo nevypadá více muslimsky než já. Avšak to tvoje velké zlé muslimské spiknutí mě jaksi minulo. Sakra, oni mě zapomněli varovat. Také zapomněli varovat Džamilu a všechny ostatní Araby, kteří v tom divadle byli té noci povražděni. Zapomněli varovat mého marockého spoluobčana Amina, který byl také zastřelen. A o několik týdnů později zapomněli varovat Leilu, dalšího Marokánce,. který byl usmrcen při útokovu Ouagadougou. Je to tedy neschopné muslimské mezinárodní spiknutí. Nikoho nedokáží varovat efektivně.

Nebudu ti vyprávět, jak jsem se já té noci choval. Nechci o tom hovořit veřejně, nemyslím, že další krvavý příběh z Bataclanu je pro kohokoliv užitečný. Můžeš si to zjistit sám, jenže se ti to nebude líbit, nebude to odpovídat tvému úzkoprsému, sterotypnímu obrazu toho, co dělají muslimové a Arabové. Jsem přesvědčen, že lidem, jimž jsem té noci pomohl, bylo hodně jedno, že jsem Arab, a ani já jsem neřešil, jakého jsou původu nebo jakému imaginárnímu příteli se klaní. Krev nás všech je červená, bratře. Dost už o mě.

Děsí mě nejvíc, že si vůbec neuvědomuješ, že obrovský počet z nás, kterým se podařil dostat se ven zaživa vděčí za svůj život muslimovi. Jmenuje se Didi a to on otevřel ty levé přední dveře, jimiž většina z nás se dostala ven. Tenhle člověk udělal něco, co bys ani ty, ani já, ani nikdo jiný neudělal.

Víš, co udělal, ten Arab, ten muslim? Otevřel levé přední dveře a pustil jimi ven obrovské množství lidí. A pak, když už byl v bezpečí na ulici venku, SE VRÁTIL ZPÁTKY DO TOHO DIVADLA. Aby zachránil další lidi. Otevřel východ v prvním patře a vypustil tam odtud spoustu dalších lidí. Ten člověk, jak říkám, nebyl vůbec jako ty. Ani jako já.

Byl to, zatraceně, hrdina. Neozbrojený, opravdový hrdina s rudou krví, kteréhos právě urazil svými nenávistnými, rasistickými výroky. Ty, který hrdina nejsi. Ty jsi jen jako já, prostě obyčejný člověk, který se náhodou octl ve strašlivé situaci a snažil se odtamtud dostat a pomoci pár lidem kolem sebe. Takže - ne, tvé výroky nejsou v pořádku. Jak by mohlo být v pořádku urážet hrdiny?

Ty říkáš, že islám je problém. Já říkám: "Vy všichni zasraní bigotní omezenci a vaše pohádkové zasrané příběhy jsou problém. Rasismus a odmítání uznat, že druhý je taky složitá lidská bytost (daleko složitější, než jak to dokáže vysvětlit etnikum nebo rasa) - to je ten problém.

Vždyť si v tu noc viděl ty vrahy. Ty zasrané vrahy s mramorovýma očima a s vypraným mozkem, nebyli vůbec ani schopni poznat lidskou tvář. Kamaráde, přestaň se takhle chovat. Nepředstavuj si, že čelíš té strašlivé fundamentalistické vlně smrti sám. Protože tohle je teď ten svět, v němž my teď žijeme, jsme všichni společně v těch hovnech. Muslimové a Arabové jsou v tom s vámi, čelí náhodné, stupidní smrti stejně jako vy.

Kompletní text v angličtině ZDE

Islamofobie
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.5. 2016