Pro Miloše Zemana: Proč lidé utíkají z Eritreje

26. 5. 2016



Protože už Adam neměl otce ani starší bratry, kteří by se mohli starat o jeho mladší sourozence, přestal chodit do školy, protože musel začít pracovat na rodinných polích. Jakmile přestal chodit do školy, přišel o oficiální povolení vycházet na ulici. Vzhledem k tomu, že neměl povolení vycházet na ulici, jakmile vyšel ven z domu, byl okamžitě zatčen.

Miloš Zeman tvrdí, že 90 procent uprchlíků přichází do Evropy z "ekonomických důvodů". Na opakovaný dotaz Human Rights Watch, na jakých odborných podkladech a statistikách je to založeno, Zeman ani Ovčáček neodpověděli, přesto Zeman tento blud opakuje.

Podle OSN pochází 84 procent uprchlíků, připlouvajících do Evropy přes Středozemní moře, z 10 zemí, kteří produkují největší počet imigrantů. Nejvíce uprchlíků pochází ze zemí, kde jsou velmi dobré důvody proč prchat, píše ve své nové, globálně významné knize Patrick Kingsley.

Příklad: Eritrea je největším zdrojem uprchlíků z Afriky. Podle OSN utíká z Eritreje každý měsíc 5000 lidí a asi 9 procent ze 6 milionů obyvatel této země už uprchlo.

Pro novináře je velmi obtížné se do této země dostat a zjistit, co se tam děje. Vrátíme se zde k příběhu patnáctiletého eritrejského mladíka Adama, píše Kingsley.

Adam se ve čtrnácti letech stal nejstarším mužským členem své rodiny, který ještě žil doma. Ostatní byli povoláni k nekonečné vojenské službě.

Protože už Adam neměl otce ani starší bratry, kteří by se mohli starat o jeho mladší sourozence, přestal chodit do školy, protože musel začít pracovat na rodinných polích. Jakmile přestal chodit do školy, přišel o oficiální povolení vycházet na ulici. Vzhledem k tomu, že neměl povolení vycházet na ulici, jakmile vyšel ven z domu, byl okamžitě zatčen. Ačkoliv mu bylo jen čtrnáct, byl donucen vstoupit do armády - což je osud, který normálně postihuje Eritrejce v posledním roce školy a trvá po zbytek jejich života. Avšak po šesti měsících týrání a otrocké práce se Adamovi podařilo uprchnout domů. Tam byl znovu zatčen a strávil tři měsíce ve vězení bez soudu. Pak ho znovu poslali do armády.

Utekl podruhé, podruhé ho chytili, vrátili ho do vězení a poslali ho zase do armády. Když se mu nakonec podařilo utéci do Súdánu, ve věku patnácti let, zažil už dvojí věznění a třikrát byl donucen stát se dětským vojákem. Poté, co byl unesen a mučen libyjskými pašeráky uprchlíků, podařilo se mu nakonec přeplout na člunu do Itálie v květnu 2015.

Eritrejští exulanti líčí totalitní stát, kde se občané obávají zatčení každou chvíli a neodvažují se mluvit se sousedy, scházet se ve skupinách nebo postávat před vlastním domem. Nejzávažnějším rysem režimu v Eritreji je nekonečná povinná vojenská služba, hlavní důvod, proč tolik lidí prchá ze země. Prostřednictvím tohoto systému vláda řídí život všech občanů starších šestnácti či sedmnácti let.

Patrick Kingsley, The New Odyssey: The Story of Europe's Refugee Crisis, str. 43-45

Imigrace do Evropy
Vytisknout

Související články

Kniha, která musí vyjít česky

25.5. 2016

Takže vaši příbuzní budou muset dát dohromady 1600 dolarů retrospektivní platby za cestu přes poušť. A jestliže vaši příbuzní nemají peníze, pašeráci vás budou mučit, zatímco vaše rodina to bude poslouchat v telefonu. Jednoho somálského uprchlíka ta...

Obsah vydání | Čtvrtek 26.5. 2016