Tikající časovaná bomba: Pětatřicetimiliardový africký dluh

23. 5. 2016

Některé africké země prosazovaly argument, podle nějž peníze z kapitálových trhů nebo státní dluhopisy představují levnější zdroj alternativního financování. Státní dluhopis je dlužní úpis vydaný vládou. Je denominován v zahraniční měně, obvykle v dolaru, i když se mu říká eurobond.

První takové dluhopisy vydaly v Subsaharské Africe Seychelly - v roce 2006 v hodnotě 30 milionů dolarů. Následovala Demokratická republika Kongo s 454 miliony, Gabon s miliardou a Ghana s 750 miliony v roce 2007.

Mezi lety 2010 - 2015 nejméně tucet subsaharských států vydalo státní dluhopisy - včetně Pobřeží slonoviny, Senegalu, Angoly, Nigérie, Tanzanie, Namibie, Rwandy, Keni, Etiopie a Zambie. Vznikl tak dluh přesahující 19,5 miliardy dolarů.

Mnohé tyto eurobondy budou splatné v letech 2021 - 2025. Vyžádá si to, aby dlužníci v průměru ročně spláceli necelé 4 miliardy dolarů. Jenže už se tak tak drží nad vodou, když kvůli dluhopisům platí přes 1,5 miliardy ročně. Celková hodnota dluhopisů činí přes 24 miliard dolarů. Celkový objem závazků pak dosahuje 35 miliard.

Ghanské dluhopisy v hodnotě 750 milionů dolarů se splatností deset let byly vydány v roce 2007 a čtyřikrát přepsány. Hlavní splátka přijde v roce 2017 a představuje signál o tom, kam se v příštích letech bude vyvíjet ekonomická dynamika kontinentu. Ghana už couvá a žádá Mezinárodní měnový fond o restrukturalizační balík.

Koncem roku 2015 Ghana souhlasila se záchranou od MMF. Zahrnuje škrty včetně dohledu na daňové výjimky pro společnosti ve volných obchodních zónách a státní podniky. Nová daňová politika postihne malé podniky a plánuje se zvýšení daně z přidané hodnoty.

Ghanský finanční problém je vyvolán dluhovou krizí, rostoucími úroky, politickými chybami a vnějšími šoky, které ve střednědobém výhledu zhoršily vyhlídky země. Dluh ve výši 23,38 miliardy dolarů představuje 55 % HDP a je na hraně zvládnutelnosti.

Ghana, jejíž export tvoří komodity - zlato, ropa a kakao - čelí fiskálnímu deficitu, rostoucí inflaci, energetickému deficitu snížením státních příjmů kvůli globálnímu poklesu cen komodit.

Než zmíněné země začaly vydávat dluhopisy, dluh měl podobu dvoustranných nebo mnohostranných smluvních půjček. Ty byly průměrně úročeny 1,6 % a měly lhůtu splatnosti 28,7 roku. Financování dluhopisy je úročeno 6,2 % a lhůta splatnosti činí průměrně 11,2 roku. To odráží zhoršující se ekonomické indikátory subsaharských zemí.

Achillovou patou těchto zemí je závislost jediném hlavním exportním produktu. V nejméně sedmi zemích existuje přímá závislost na jednom produktu, který táhne státní ekonomiku. To je evidentní v Angole (ropa), Zambii (měď), Nigérii (ropa) Gabonu (ropa) a Demokratické republice Kongo (měď).

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout