Financial Times: Mario Draghi se odvážně pokusil stimulovat ekonomiku

11. 3. 2016

Je správné, že se prezident Evropské ústřední banky zaměřil na zvýšení kapitálových nákupů

Ústřední banky čelí obviněním, že jim dochází munice v jejich úsilí stimulovat globální růst. Šéf Evropské ústřední banky Mario Draghi udělal hodně pro to, aby dokázal, že jeho kritikové nemají pravdu. Zavedl množství nových opatření na podporu ekonomiky eurozóny a zachránit ji před deflací. Neexistují záruky, že se mu to podaří, avšak prezident Evropské ústřední banky prokázal, že je rozhodnut bojovat proti pesimismu, který letos ochromil trhy.

Evropská ústřední banka snížila své základní úrokové míry na rekordně nízkou úroveň, úroky pro refinancování snížila na nulu a úroky za vklady posunula ještě dále do záporných čísel. To všechno ale bylo jen minimum, které investoři očekávali.

Dragi zároveň oznámil, že úrokové míry v blízké budoucnosti neporostou. Zároveň ale také uvedl, že ECB neočekává další snižování úrokových měr, pokud se hospodářské vyhlídky nezhorší.

Toto prohlášení vysílá dva důležité signály. Zaprvé, že Dragi sdílí obavy ohledně dopadu záporných úrokových měr na už tak slabý evropský bankovní sektor. Zadruhé, že nechce uplatnit záporné úrokové míry takovým způsobem, který by otupil jejich dopad na reálnou ekonomiku a otevřel ECB obviněním, že vede měnovou válku.

Důraz Evropské centrální banky byl na agresivním rozšíření kvantitativního uvolňování. To rozšíří ze současné částky 60 miliard euro měsíčně na 80 miliard euro měsíčně. Je velmi důležité, že součástí nákupů budou i korporátní obligace. ECB také bude kompenzovat dopad záporných úrokových měr na banky nabídkou levných půjček.

Evropská centrální banka jedná správně, když uznává, že je zapotřebí stimulovat ekonomiku a je si zároveň vědoma slabosti bankovního sektoru a soustřeďuje se na podporu půjček a investic do reálné ekonomiky.

Není samozřejmě jisté, zda tento nejnovější balíček pobídek bude fungovat.

Není to poprvé, kdy za Draghiho vedení se ECB zachovala novátorsky zavedením nekonvenční měnové politiky ve snaze vyřešit problém chronicky nízké inflace a pomalého růstu v eurozóně. Znovu se mu podařilo zvítězit tváří v tvář internímu nátlaku, v jehož čele stojí Německo. Nyní je načase dovolit, aby se jeho odvážný přístup projevil v praxi svými pozitivními dopady.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.3. 2016