Dokáže se Evropa ubránit svým autoritářům?

11. 3. 2016

Je tomu jen asi 25 let od pádu komunismu a jen o něco více než deset let, co většina zemí bývalého východního bloku vstoupila do prosperující a mírové Evropské unie. Avšak dnes některé z přesně těch zemí, které tolik usilovaly o vstup do EU, chtějí změnit její hodnoty a předpisy. Polský příklad je jen tím nejnovějším. Ještě extremnější jsou pokusy maďarského premiéra Viktora Orbána proměnit svou zemi v to, co nazývá "neliberálním státem". Po celé Evropě zní varovné hlasy nad omezováním demokracie v samotném srdci Evropy. Ale, jak se zdá, Evropská unie je proti tomu bezmocná.

Evropská komise zahájila trojí vyšetřování problematických maďarských zákonů, které platí od ledna 2012. Tyto zákony porušily právo EU ochromením nezávislosti ústřední banky, úřadu na ochranu osobních údajů a soudnictví.

Avšak v EU neexistují právní mechanismy na obranu demokracie a ani k tomu neexistuje politická vůle. Vyšetřování tedy nedosáhlo ničeho. Neschopnost Evropské komise zasáhnout proti tomu, co charakterizuje jako "systémové" problémy, ukázalo, že Evropská unie nemá schopnost zasáhnout do ústavního pořádku jednotlivých členských zemí.

Příklad: Orbánova vláda snížila povinný věk pro odchod soudců do důchodu ze 70 let na 62, a vyhodila tak 274 soudců. Kritikové poukazovali na to, že motivace tohoto opatření je politická, avšak Evropská komise to mohla posuzovat pouze na základě věkové diskriminace. Maďarsko sice v této věci prohrálo u Evropského soudního dvora, avšak pak následovalo odvolání, takže do funkce bylo vráceno jen minimum soudců.

Jedním z důvodů, proč Orbánova taktika funguje, je, že se proti němu nestaví jednotná opozice. V Evropské unii neexistuje konsensus, že by EU měla dohlížet na domácí politický a ústavní pořádek v jednotlivých členských zemích.

Jakmile se nějaká země stane členem Evropské unie, neexistují žádné nástroje k tomu ji donutit, aby dodržovala standardy EU, když nechce. A členské země EU se nedokážou dohodnout o tom, že by takové nástroje vůbec existovat měly.

Po dlouhá léta se skládal odpor EU vůči Orbánovi většinou jen z diplomatických varování, za zavřenými dveřmi, většinou od Německa, aby přestal používat svou rétoriku a zachovával evropské hodnoty.

Orbán tu kritiku ignoroval. Naopak ji využívá k tomu, že tvrdí, že anonymní bruselští byrokraté se snaží zasahovat do vnitřních maďarských záležitostí. Začátkem roku 2012 srovnal Brusel s Moskvou, která ovládala Maďarsko po velkou část dvacátého století.

Frustrováni nečinností, zahraniční ministři Dánska, Finska, Německa a Holandska poslali v roce 2013 společný dopis Evropské komisi požadující vytvoření efektivnějších nástrojů na ochranu zákonnosti.

Avšak tento nově zavedený nástroj, který byl přijat r. 2014 částečně v reakci na tento dopis, nezavedl žádné sankce ani žádné nové mechanismy, které by byly schopné pohnat členské země EU k odpovědnosti. Namísto toho jen kodifikoval politický dialog mezi Bruselem a členskou zemí EU, která porušuje její zákony. Toto je mechanismus, který Evropská komise používá od začátku letošního roku proti Polsku.

Avšak vzhledem k tomu, že neexistuje žádný nástroj, jehož prostřednictvím by EU mohla dohlížet na to, že členská země dodržuje její zákony, nic se nestane.

Evropská komise má sice jeden nástroj, tzv. proceduru podle článku 7 z roku 1998 a posílenou poté, co se Evropské komisi nepodařilo v roce 2000 potrestat Rakousko za to, že se tam tehdy dostala do vlády ultrapravicová Strana svobody, známá svou pochvalou pro nacistickou válečnou mašinérii.

Aktivace článku 7 vyžaduje jednohlasné rozhodnutí členských zemí, že dochází "k vážnému a systematickému" porušování hodnot svobody, demokracie, rovnosti, zákonnosti a respektu pro lidská práva. Pak mohou být suspendována některá práva členských zemí - například hlasování v EU. Tato procedura nebyla nikdy použita. Hlavně proto, že v EU platí zásada "ruka ruku myje". "Ty nekritizuj mě, a já nebudu kritizovat tebe."

Evropská unie dnes tvrdí, že léta jejího hašteření s Maďarskem vedla k úspěchu. Loni v prosinci konstatovala Věra Jourová, komisařka EU pro otázky spravedlnosti, že Maďarsko systematicky právo a zákonnost neporušuje.

Přimět členské země EU, aby dodržovaly zásady Evropské unie, by vyžadovalo kolektivní politickou vůli. Avšak v důsledku geopolitického tlaku z Ruska, uprchlické krize a pokračujících hospodářských problémů je těžko si představit, odkud by tato jednota mohla vzniknout. Součástí tohoto problému je, že neexistují žádní jednotní evropští voliči - evropští politikové se zodpovídají pouze voličům ve svých zemích, a nikdo tak nenese odpovědnost za evropské hodnoty jako celek.

Stále větší množství členských zemí EU zavádí vlastní národní opatření v reakci na uprchlickou krizi namísto koordinované celoevropské akce a populističtí politikové tak posilují svou podporu mezi voliči. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by EU získala nové pravomoci. Evropská unie se bude snažit omezovat protiliberální tendence v členských zemích EU, není však schopna jim zamezit. To je úkolem pro občany.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout