Proč jsou imigranti tak tvůrčí a úspěšní?

23. 1. 2016

Vysvětluje to nedávný výzkum. Několik studií osvětlilo roli tzv. "znásilnění původního schematu" při intelektuálním vývoji uprchlíka. Ke znásilnění schematu dochází, když je náš svět obrácen vzhůru nohama a jsou destabilizovány naše časové i prostorové indicie.

V holandské studii z roku 2011 požádali vědci některé respondenty, aby uvařili snídani podle "nesprávného" pořádku. Jiní ji měli dělat normálním, konvenčním způsobem. Ti respondenti, kteří se podíleli na "znásilnění původního schematu" projevili větší kognivní flexibilitu a větší tvůrčí myšlení.

Příčinou obrovského úspěchu imigrantů tedy není jejich usilovná práce, ale jejich změněná perspektiva. V důsledku toho, že byl jejich svět destabilizován, vidí novou kulturu, do níž přišli, jinak. Tak jsou schopni předstihnout lidi, kteří jsou "jenom talentovaní". Jak napsal filozof Schopenhauer: "Talent zasáhne cíl, který nikdo jiný zasáhnout neumí. Génius zasáhne cíl, který nikdo jiný nevidí."

Klasický příkladem je Sigmun Freud. Byl součástí vlny imigrantů z okrajů Rakousko-uherského mocnářství do Vídně. Jako žid a imigrant tam nebyl nikdy plně přijat. Žil dostatečně daleko od mainstreamu, aby byl schopen pohlížet na svět nově, avšak zároveň mu byl dost blízko na to, aby mainstream rozšířil jeho myšlenky.

Marie Curieová, která se narodila v Polsku, byla frustrována neexistencí akademických příležitostí ve své zemi. Ve věku 24 let, v roce 1891 se odstěhovala do Paříže. Zpočátku to tam pro ni bylo obtížné. Za dva roky však tam absolvovala univerzitní studium fyziky a zahájila hvězdnou kariéru a dostala dvě Nobelovy ceny.

U Freuda i u Curieové je nejdůležitější jejich "otevřenost vůči zkušenostem", zdůrazňuje kognitivní psycholog Scott Barry Kaufman z Univerzity v Pennsylvánii. Totéž platí o celých společnostech. Čím je společnost otevřenější, tím více je schopna produkovat nové myšlenky.

Nejsou to nutně myšlenky zvenčí, které se stávají katalyzátorem inovací. Stačí prostě jejich přítomnost jako stimulus. Někteří lidé v důsledku jejich existence začnou vidět nepřesvědčivost svých vlastních konvenčních kulturních zvyků a otevřou svou mysl novým možnostem. Jakmile jednou uznáte, že se věci dají dělat jinak, otevřou se vám všemožné příležitosti. "Pokud jste si vědomi kulturní rozrůzněnosti, vaše mysl se tím osvobodí."

Historie to potvrzuje znovu a znovu. Ve starořeckých Aténách přispěli k brilantnosti města cizinci, známí jako "metikové". Renesanční Florencie přitáhla nejinteligentnější mozky z rozpadávající se byzantské říše. V Indii příchod cizinců vyvolal koncem devatenáctého století "bengálskou renesanci".

Ve studii vydané r. 2014 argumentují američtí psychologové, že se lidé ani nemusejí aktivně podílet na "znásilnění původního schematu". Stačí jen sledovat, jak se imigrant chová, pokud se s ním pozorovatel identifikuje. Z toho vyplývá, že i neimigranti mají prospěch z jinakosti nově příchozího.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout