Bodláky Václava Duška

Burani a ženy

4. 2. 2016 / Václav Dušek

Pokrytecky odsuzujeme mnohoženství a sami, pánové, máme manželku, tu stěží kdo z nás uživí - a představa o dvou třech manželkách v nás budí zděšení. Kdo by to živil, proboha?! My máme okroužkovaný přístav a k tomu semotamo milenku. Vyjde laciněji než manželka. Pokrytecká úchylka z nás činí často paroháče. Ženy nejsou svaté, kdepak. Iluze na prodej ovšem k dostání. Držme se toho, že nebudeme za humny poučovat kolegy, jak žít a jak nežít, a jak dožít ve lži. Pozastavujeme se nad násilím arabášů na ženách. Hoho, u nás kvete domácí násilí, že? A tresty. Mírné, k ničemu. Pár ran bičem surovci za přihlížení ublížených bajadér, kdepak, právo je právo. A naše právo, hloupá krávo - galakticky spravedlivé.

Kde ve světě asi vymysleli, my myslíme rádi, říkat rodinné vraždě domácí zabijačka? Inu u nás dochází k znásilnění a pachatelé za mřížemi mnoho nepobudou. Mají se kleštit, říkají radikálové. A nejen oni. Hnusní opičáci se vyžijou na oběti a nedostanou ani na holou - bez práva mohla by vzniknout anarchie. Opravdu, páni obhájci všeho možného, co přinese do pokladničky penízky? K násilníkům přidejme sexuální škemraly, šéfy šéfů, kteří zneužívají postavení a kladou pastičky pro roztomilé kočičky. Ne každá vleze do postele s mezulánem, aby si zachovala výhodné bydlo. Tyhle chudáky hodí se utratit, vyhodit z práce - podnikatele prásknout na sociální síti, aby čuník z ostudy pošel.

Máme stohy buranů a dacanů, kteří nevidí vlastní špičku nosu, nemají nosy, ale rypáky, zavěšené háky - bahní si před křivými zrcadly; mužskou chudinku vysvléknout, obraz utrpení. Nejeden z těch povedených sexuálních mrzáků připomíná chlapíka, který vleze do řeznictví a ptá se, zda-li mají točený salám. Máme obyčejný, slovenský, uzený... Mně je to jedno, mám to do plavek.

Není to dlouho, kdy se v parlamentu odkopal vzdělanec, mudřec. Ministr financí za jeho zády vztyčoval reklamní panel týkající se se snížení ceny piva, šaškárna - a předsedající ministra vedla k pořádku. A mudřec poslanec nevyržel s nervama a pravil: přestanete už konečně kvákat?! Kohoutek barvy mrtvičné v rozčílení před národem ukázal, co pro něho ženy znamenají - pouhé slepice.

Filolog, lingvista, buran buranovič, podnikatel, v parlamentu pohovořil prý i hebrejsky. Což takhle vystoupit před parlamentem a omluvit se v hebrejštině okřiknuté kolegyni, koťouchu? Trocha historie nikoho nezabije. V minulém století naše ženy nosily šátky nejen do kostela a na pole. Dnes šátek vadí. Muži vládli doma silnou rukou. Nahé zadky, drzé huby, silné pěsti. Manželky drženy na oprati - pracuj, dři a mlč, krůto. Rodiny mnohočetné, muslimáci nebyli v převaze.

Buranství neodzvonilo. Chrapounství jev trvalý. Hlaste se do kurzů vycházejících z myšlenek Gutha Jarkovského. Naučí vás úctě k ženám. Bez jeho osvědčení nelze napříště lézt za kecpult a kokrhat urážky! Ke všemu poslanecká muška uráží za daně poplatníků - nestydí se, studu netřeba, stačí kokrhat, kokrhat a budit falešný dojem, že v planetě Země vídáme nejchytřejšího, nejžádanějšího, nejúžasnějšího zastánce pravdy, lásky a odpůrce lži a nenávisti. Kdy ztratil mužik slušnost? Po opuštění vícestran anebo ještě dříve.

V čase roztodivných pohádek, iluzí, mýtů, brojení i zbrojení, musíme myslet na buranství násilníků a přichystat surovcům odpovídající tresty - nevyživovat donekonečna prasáky, kteří vidí ženy jako vhodné přístavy k ukojení, jako bytosti zrozené k neurvalým hrátkám.

Vysloužím si nálepku rasista, budiž. Běženci, kteří mají falešné pasy, alou fofrem do domoviny. Jízdenka - lítačka, výpravčí Krndačka. Násilníky naložit do letadel a nechat vystoupit tam, kam patří, domů. Pomáhat ženám a dětem, ano! Armádu mužských otrapů a zběsilých zvířat nebrat. V hostinci zasloužilý nosorožík pivní pravil: Já bych probudil k životu letecký svazy. Lodě v přístavech, odkud vyplouvají plavidla s běženci okamžitě bombardovat. Před nástupem uprchlíků. Vládám tamních zemí řeknu přátelsky: Pokud necháte v přístavech kotvit lodě sloužící mafiánům, máte smůlu. Konec legrace, konec přístavů. Žádná mezinárodní finanční pomoc. S ženami a dětmi přicházejí i buranští chlapáci. Důvěřuj, ale prověřuj.

Poznatek. Burani a ženy – neslučitelný svazek.

Vytisknout

Související články

Inspekční cesta dobrého vojáka

25.2. 2016 / Václav Dušek

Pochodoval Prahou, nestačil se divit. Slovan všude bratra má - demonstrace, a už se to maže, fackovaná! Fízlovské oslátko prý řídí zarputilé maníky, tak aby vyprášili kožichy anarchistickým zrůdám. Anarchie neuznává nic, leda sama sebe! Anarchistic...

Roztomilé děti - naše budoucnost

18.2. 2016 / Václav Dušek

V Teplicích zavraždil nezletilec nezletilou. Zákon vraha chrání, kdepak uveřejnit foto, drazí občané, anebo dokonce prozradit jméno. Nelze! Máme demokracii - či demokratůru? Jméno syčáka a vraha se beztak dozvíme. I obrázek uzříme, fešáka. U nás v Č...

Vini viníci

11.2. 2016 / Václav Dušek

Máme málo dětí. Pravda. Ve světových statistikách dokonce více, jak málo. Přesto nám dítka kradou. Odebírání mláďátek, specialita norských spravedlivých, do společenství podivného, kde šílenec sepíše manifest a povraždí dle jeho odporné úvahy nehodn...

Obsah vydání | Čtvrtek 4.2. 2016