Nová populistická aliance Polsko-Maďarsko destabilizuje Evropu

16. 1. 2016

Je paradoxní, argumentuje komentátorka Natalie Nougayrède v deníku Guardian, že David Cameron se ve svém úsilí "nově vyjednat" britský vztah k Evropské unii musí v těchto dnech ucházet o přízeň Polska a Maďarska, které porušují normy demokratického chování. Je ironické, že Británie pod vedením Davida Camerona vůbec nehájí společné evropské demokratické hodnoty. Britský zahraničně-politický vliv v podstatě neexistuje.

Přitom se v Evropě tento týden objevila trhlina: Polsko se octlo pod dohledem EU, která nyní zkoumá, do jaké míry porušuje nynější polská vláda demokratické principy.

Největším rizikem pro Evropu není jen oslabování zákonnosti v samotném Polsku, ale možnost vážného poškození poválečného usmíření mezi Polskem a Německem. Tak, jak bylo francouzsko-německé usmíření životně důležitým prvkem evropského projektu od padesátých let, německo-polské sblížení bylo za posledních 25 let základem evropské stability. Teď se situace rázem zhoršila.

Nová polská vládnoucí elita zobrazuje Německo jako nepřítele a spojuje ho se vším, co se jí nelíbí na Evropské unii. Ostatní kritikové Bruselu, v Řecku i jinde, dělají totéž. Ale nyní se ve střední Evropě objevila strategická propast.

Jarosław Kaczyński, který stojí v čele v Polsku vládnoucí strany Právo a spravedlnost, jednal minulý týden dlouze v Budapešti s Viktorem Orbánem s cílem konsolidovat středoevropskou populistickou alianci, jejímž cílem má být postavit se na odpor vůči nátlaku z Bruselu a od západoevropských zemí.

Polsko a Maďarsko spojují jejich autoritářské, nacionalistické tendence. Obě země se nyní mohou soustředit na šíření své politické aliance do sousedních států, kde také sílí populismus. Zjevným ohniskem je tu uprchlická krize. V této otázce stejně jako v jiných, od akcí proti globálnímu oteplování až po sankce, je ohrožena schopnost Evropské unie jednat společně.

Británie na zahraničněpolitickém jevišti nepůsobí, Francie řeší problémy terorismu, a tak problém evropské soudržnosti zůstává opět jen na Angele Merkelové. Na jedné straně je to škoda, protože historicky měly Francie a Británie s Polskem speciální vztah. Na druhé straně to není překvapivé. Polská ekonomika má těsné vazby na Německo.

Merkelová se dosud kontroverzi o omezování demokratických svobod v Polsku vyhnula. Samozřejmě není zrovna nápomocné, že Evropská unie proti Orbánovi a jeho zavádění nedemokratických metod nepodnikla skoro nic. Ukazuje se, že sjednocení Evropy po roce 1989 zdaleka není dokončeno.

Kompletní článek v angličtině ZDE


Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 15.1. 2016