Ruská intervence v Sýrii podporuje další expanzi "islámského státu"
29. 10. 2015 / Karel Dolejší
Extrémisté z "islámského státu" při současných zdrojích a ztrátách, které jim způsobují nálety americké koalice, víceméně dosáhli tzv. kulminačního bodu své územní expanze. To znamená, že v důsledku logistických problémů, vyčerpání sil a odporu protivníka už nemohou provádět velké útočné operace.
IS obyčejně preferuje boje ve volném terénu podle modu operandi svých iráckých velitelů, kdy může těžit z vynikající mobility, jež režimním jednotkám s velkou logistickou stopou a stále více také regionálním charakterem, ale i opozičním milicím do značné míry chybí. Pokud už IS bojuje ve městech, využívá know-how Čečenců ve svých řadách. (Vojenským velitelem IS v Sýrii je v současnosti Čečenec z Pankiské soutěsky (Kist) vystupující pod jménem Umar Šištání, po gruzínském otci nesl původně jméno Tarchan Batirašvili.) Čečenští militanti mají bohaté zkušenosti s bojem proti jednotkám organizovaným podle ruského vzoru v zastavěném prostoru, znají jejich silné stránky i slabiny, stejně jako operační procedury dělostřelectva a letectva. Právě proto je IS ze všech frakcí na syrském bojišti nejméně zranitelný ruskou intervencí - dokonce i tehdy, kdyby byl jejím primárním cílem, což má daleko k pravdě.
Aby mohl IS pokračovat v územní expanzi, musel by získat dodatečné vojenské zdroje. K tomu nestačí jen peníze za ropu, kterou prodává přes Turecko i přes prostředníky v asadovské Sýrii na černém trhu, nebo za prodej otroků či uloupených památek. Musel by získat větší počet bojovníků, když v posledním roce stagnuje na nějakých 30 000.
Z běženeckých táborů v Sýrii, z Turecka, ze sunnitských zemí všeobecně a ovšem z postsovětského prostoru i Ruska samého ZDE právě přicházejí signály, že ruská intervence v Sýrii (tzn. jednoznačné spojení Moskvy se šíitskou stranou vnitroislámského konfliktu, zatímco veliká většina muslimů v Rusku patří k sunnitům) výrazně posílila mobilizační potenciál opozičních frakcí. To se týká frakcí sekulárních i náboženských extrémistů. Současně s tím přísun nových rekrutů IS ze Západu stagnuje.
Nejen opoziční skupiny, na něž dopadá velká většina ruských náletů, ale také "islámský stát" může teď těžit z přílivu nových zájemců o účast ve válce proti interventům, kterou zabezpečila ruská eskalace. A to také znamená možnost další územní expanze, pokud se takto podaří nashromáždit dostatečně početné čerstvé síly.
Vycvičit se mohou na územích mimo zónu konfliktu kontrolovaných spojenci islamistů, např. v Afghánistánu nebo v Severní Africe.
Vytisknout