26. 10. 2015
Rusku docházejí peníze, píše v deníku Daily Telegraph z Moskvy jeho ekonomický editor Ambrose Evans-Pritchard. Vladimír Putin riskuje strategickou hazardní hru. Vyčerpává poslední rezervní fondy Kremlu pro státní rozpočet a na úhrady eskalující války v Sýrii.
Tři velké ratingové agentury signalizují v posledních dnech ohledně Ruska poplach. Varují, že státní finance Ruska se rychle zmenšují. Dokud Saúdská Arábie poskytuje přebytek ropy, není naděje, že by se cena ropy zvýšila. Rusko nemá možnost si půjčovat peníze za rozumný úrok.
Ratingová agentura Standard & Poor's konstatuje, že letos rozpočtový deficit Ruska dosáhne 4,4 procenta HDP. Vláda určila dalších 40 miliard dolarů na záchranu bank.
Deficity tohoto rozsahu mohou zvládat pouze bohaté ekonomiky s velkými kapitálovými trhy. Něco jiného je Rusko uprostřed poklesu cen komodit a geopolitického konfliktu se Západem. Příjmy z těžby plynu a ropy hradí nyní jen polovinu ruského státního rozpočtu.
"Nemohou si dovolit vůbec provozovat deficit. Koncem příštího roku nebudou mít už vůbec žádné peníze ve ropném rezervním fondu," řekl Lubomir Mitov z firmy Unicredit. Ministerstvo financí přiznává, že pokud bude pokračovat nynější strategie, fondy budou za šestnáct měsíců vyčerpány.
Alexej Kudrin, bývalý ruský ministr financí, varuje, že Kreml nemá možnost získat velké půjčky, které by mu umožnily přežít pokles cen ropy. Kudrin r. 2011 rezignoval na svou funkci. Varoval, že zvýšené ruské zbrojení vyčerpá státní rozpočet. Věci se vyvíjejí víceméně tak, jak předpověděl.
Rusko horečně zbrojí, zvyšuje výdaje na armádu na 5 procent HDP a riskuje podobný finanční bankrot, jaký zlikvidoval Sovětský svaz.
Stockholmský International Peace Research Institute uvedl, že vojenský rozpočet Ruska na rok 2014 v reálných číslech vzrostl o 8,1 procent. Kreml přijal nová bojová letadla Su-34 dalekého doletu a raketové systémy S-400 země-vzduch.
Letos mají ruské výdaje na zbrojení stoupnout o dalších 15 procent. Je to pozoruhodná ambice v době, kdy se ruská ekonomika rozkládá. Za posledních 12 měsíců se zmenšila o 4,6 procent.
Diplomaté konstatují, že války v Sýrii a na Ukrajině likvidují rozpočet. Střely s plochou dráhou letu nejsou levné.
Putin ví, že už nemůže počítat s vysokými cenami plynu a ropy. Uvědomil si, že břidlicová technologie v USA povede k nízkým cenám ropy nejméně po dobu deseti let. V podstatě to zlikvidovalo ruský podnikatelský model, založený na vysokých cenách ropy.
Kdyby cena ropy poklesla pod 40 dolarů za barel, v roce 2016 by se ruská ekonomika zmenšila o více než 5 procent, varuje ruská ústřední banka.
Putinovým řešením je autarkie. Omezí dovozy a bude se spoléhat jen na domácí výrobu.
Vladislav Inozemcev z Centra postindustriálních studií v Moskvě, upozorňuje, že pravděpodobným důsledkem bude ožebračení a úpadek, který skončí odchodem z globálního obchodního systému. "To nás vede ke kvazisovětské ekonomice, izolované od světa a hrdé na svou autarkii, k rozpadávající se ekonomice, kdy se pokles životní úrovně bude kompenzovat všudypřítomnou propagandou."
Putin doufá, že padesátiprocentní devalvace rublu od roku 2014 obnoví konkurenceschopnost a vyvolá oživení v průmyslu. Problém je, že ruskou ekonomiku drtí byrokracie.
Důsledkem je zmenšení ruské ekonomiky v globálním měřítku. Na vrcholu hospodářské konjunktury bylo ruské HDP 2,3 biliony dolarů. Nyní je 1,2 biliony dolarlů a obávám se, že se vracíme do roku 1998, kdy HDP bylo 700 miliard dolarů, řekl jeden ruský expert.
To by bylo niží HDP než je HDP Holandska (850 miliard dolarů) a polovina HDP Texasu (1,4 bilionu dolarů).
Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že je Putin stále populární, ale plný dopad krize vzniká teprve teď. Putin už nemůže odkládat rozhodnutí mezi zbraněmi a máslem. Za poslední rok poklesly reálné platy o 9,8 procent. Ceny potravin stouply o 17 procent.
Ivan Starikov, bývalý náměstek ministra ekonomiky, říká, že skutečná inflace je kolem 30 procent. "Rychle se přibližujeme osudové hranici, kdy 50 procent příjmů průměrné ruské rodiny bude muset být vydáno za potraviny. Zase jsme se stali zemí chudých," dodal.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout5.11. 2015 / Tomáš Vohryzka
Dva roky po oslabení koruny ČNB pokládám stejnou otázku. Co přineslo toto opatření většině lidí, běžnému občanovi, tedy zaměstnanci či důchodci? Pochopitelné především zdražení. Devalvace způsobila zdražení nejen zahraniční dovolené, ale i vyšší c...