26. 10. 2015
Nový vládce Polska, stejně jako vedoucí politikové v Maďarsku, na Slovensku a v ČR, se chystá k boji s Merkelovou a EU ohledně uprchlíků.
Merkelová má obrovské obavy ohledně politického klimatu v Evropě. Návrat Kaczyńského tyto obavy znásobí. Jako Orbán, Kaczyński pěstuje v Polsku pocit křivdy a využívá národního přesvědčení, že Poláci jsou oběti.
Kaczyński ve své kampani použil antisemitské výroky z třicátých let dvacátého století, nyní použité proti muslimům. Ve střední Evropě využívají populisté předsudků a protiněmecké hysterie i na středolevici na Slovensku a v České republice.
Právě když se zdálo, že jsou politické poměry v Evropě tak špatné, že už to nemůže být horší, se situace chystá ještě výrazně zhoršit, vážně varuje komentátor Ian Traynor v deníku Guardian.
Triumf Jarosława Kaczyńského a jeho nacionalistické konzervativní strany Právo a spravedlnost v nedělních volbách v Polsku signalizuje, že bude docházet k ještě vzpurnějším konfliktům mezi vedoucími politiky EU, kteří nejsou schopni vyřešit problém masové migrace.
Naposledy, když se Kaczyński dostal před deseti lety k moci, vyvolával v Evropě konflikty. Politický kontext je dnes daleko nestabilnější než tehdy. Očekává se, že se Kaczyński bude s Evropskou unii ostře hádat.
Kaczyński je hašteřivý euroskeptický protiněmecký nacionalista, jehož strategií jsou konflikty a polarizace. Má mnoho společného s Viktorem Orbánem, který obviňuje Angelu Merkelovou s morálního imperialismu ve věci imigrace.
Kaczyński bude Orbánův postoj podporovat. Zatímco Orbán tvrdí, že svým žiletkovým plotem chrání křesťanství před invazí muslimů, Kaczyński ve své kampani použil antisemitské výroky z třicátých let dvacátého století, nyní použité proti muslimům. Ve střední Evropě využívají populisté předsudků a protiněmecké hysterie i na středolevici na Slovensku a v České republice.
Jako snad jediná v EU Merkelová rychle před půl rokem pochopila, že uprchlická krize je naprosto zásadním problémem pro celou generaci politiků v Evropě, daleko závažnějším než agonie ohledně Řecka nebo hrozba Vladimíra Putina na Ukrajine. Řešení uprchlické krize se však po těchto výsledcích polských voleb stalo obtížnějším. Pokud se uprchlickou krizi nepodaří vyřešit, vyvolá to nacionalismus, populismus a nálady proti EU všude.
K nejnovějšímu pokusu vyřešit uprchlickou krizi, na vrcholnou schůzku v Bruselu v neděli, nebyla pozvána Francie. Ani Itálie a ani Turecko. Výsledky ospravedlnily nízká očekávání.
Ankara tvrdí, že se prostě nebude chovat ohledně uprchlíků jako policista či vězeňský dozorce pro Evropu. Balkánské vlády tvrdí, že nebudou pro EU nárazníkovou zónou. Vedoucí politikové tranzitních zemí z EU, z Maďarska, Chorvatska, Slovinska a Rakouska se mezi sebou hádali.
Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, jim četl levity, ale nikdo ho neposlouchal, Juncker se nemusí obávat voličů.
Neobvykle pro takového střízlivého a opatrného politika má Merkelová obrovské obavy ohledně politického klimatu v Evropě. Návrat Kaczyńského tyto obavy znásobí. Jako Orbán, Kaczyński pěstuje v Polsku pocit křivdy a využívá národního přesvědčení, že Poláci jsou oběti.
Přitom je paradoxní, že Polsku se už dlouho nevedlo takto dobře. Země je v bezpečí, je svobodná, demokratická, nezávislá v EU a v NATO. Jediné Polsko nezažilo po roce 2008 hospodářskou krizi. Od té doby polská ekonomika vzrostla o třetinu.
V tomto sedmiletém období dostane Polsko z EU 77 miliard euro, nejvíce ze všech členských zemí EU. Peníze z EU za posledních deset let radikálně zmodernizovaly polskou infrastrukturu, stejně jako Maďarskou. Ale ani Kaczyński ani Orbán neřeknou o EU jediné dobré slovo.
Poláci mají také největší prospěch ze svobody pohybu v EU. Dva miliony z nich se odstěhovaly do zahraničí.
Volby učinily Kaczyńského silnějším, než předpovídaly průzkumy veřejného mínění. Je úskočný, bojovný a konfrontační. Merkelové velmi vážně ztíží situaci a povede kvartet středoevropských zemí, které se v EU chtějí prát.
Kompletní článek v angličtině ZDE
Vytisknout30.10. 2015
"I v této atmosféře pravicové jednotvárnosti lze zaznamenat nějaké signály pozitivních důsledků voleb," píše ve svém hodnocení pro Britské listy polský sociolog Wojciech Wozniak z Univerzity v Lodži. Vedle zřetelných obav a rizik poukazuje jak na mož...