Pane prezidente, to snad ne…

28. 10. 2015

Helena Fibingerová má od našeho prezidenta dostat státní vyznamenání. Informace mne nenechala v klidu, takže jsem se rozhodl říci názor na prezidentovo právo takovou poctu někomu udělit. Celý život je sport moje velká láska a myslím, že o něm leccos vím. O našem panu prezidentovi si myslím, že měl celý život jiné priority a sportu moc nerozumí. Jsem přesvědčen, že H.Fibingerová si nezaslouží obdržet vyznamenání. Je sice už 38 let držitelkou světového rekordu v hale ve vrhu koulí výkonem 22,50, ale téměř po čtyřech desítkách let jsou výkony současných vrhaček o 3-4 metry kratší, píše Milan Vohryzka.

Takže kdykoliv tento výkon je někde uveden, tak se z hloubi duše za něj stydím. Podobný pocit mám, když je někde zmíněn světový rekord žen na 800 metrů 1,53,28 z roku 1983. Letos v březnu bylo atletické ME v hale v Praze a jeho tváří byla právě H.F. Už na jaře jsem se v duchu ptal, proč? Je třeba trochu připomenout rok 1984 a vystoupení této dámy v televizi, po rozhodnutí k bojkotu zemí tzv. socialistického tábora blížících se OH v USA.

„….kolikrát jsem doslova padala a v těch chvílích, kdy jsem padala a znovu vstávala, tak jsem myslela na Olympijské hry, ráno i večer. Ale plně se stavím za stanovisko čs. olympijského výboru, neboť v určitých kruzích vzniká anomální situace, která nezajišťuje čistotu olympijské myšlenky. Olympiádou v USA sportovní život nekončí…

H.F. byla mluvčí našich atletů-reprezentantů v éře komunistických vedoucích činitelů československého sportu, Antonína Himla a Rudolfa Duška.

Někteří naši sportovci přiznali, že brali zakázané podpůrné prostředky, např. olympijský vítěz a sportovec roku 1980 vzpěrač Ota Zaremba, některým to bylo testy prokázáno např. koulaři Machurovi. Ale co je na tom nejsmutnější, že existuje plejáda tehdejších našich atletů, kteří odešli navždy a to velmi mladí. Dálkařka Nygrýnová-Strejčková, dálkař Brož, diskař Žemba, koulař Skobla, oštěpař Babiak. Překážkářka Hanka Trejbalová se nechápavě ptala: „Tatínku, že nemohu v osmnácti letech umřít?“

I my bychom se měli ptát. A někteří by mohli odpovídat. Ne dostávat další medaile. Jestli ani známé pokusy divadelníků a filmařů toto křehké téma otevřít nejsou pádné, rozhodl jsem se říci svůj pohled na tuto problematiku.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 27.10. 2015