Prohloubí nový plán EU utrpení uprchlíků?

28. 10. 2015

Akční plán EU obsahuje celou řadu pozitivních rysů, které by mohly, pokud bude řádně realizován, podstatnou měrou zlepšit podmínky pro žadatele o azyl u evropských hranic. Důležitou součástí plánu je tak zlepšení koordinace mezi jednotlivými vládami a příslib vytvořit recepční střediska pro 50 000 žadatelů o azyl v Řecku, z nichž by 20 000 bylo financováno UNHCR, a vytvořit na migrační trase balkánskými zeměmi dalších 50 000 míst. Plán také slibuje zvýšení kapacity na poskytnutí "dočasného přístřeší, jídla, zdravotní péče, vody a hygienických opatření" pro uprchlíky na cestě.

Avšak plán také obsahuje celou řadu opatření pro posilování hraničních kontrol a deportaci uprchlíků. Státy mají suverénní právo hlídat své hranice a mají také právo deportovat osoby, jimž byla odmítnuta žádost o azyl, pokud nejsou ohroženy porušováním lidských práv a pokud jsou dodrženy férové procedury. Avšak v důsledku některých navrhovaných opatření by mohli žadatelé o azyl přijít o přístup k ochraně, mohli by být deportováni ve velkých počtech do předchozích tranzitních zemí, anebo by mohli uvíznout v zemích, které nemají kapacity pro jejich přijetí a registraci.

Evropské vlády se dohodly, že "budou odrazovat pohyb uprchlíků a migrantů k hranicích další země v regionu". To naznačuje návrat k tzv. dublinským předpisům, které selhaly. Ty požadují, aby uprchlíci zůstali v první zemi, do níž přišli, což vytváří obrovské břemeno pro země, které jsou většinou absolutně neschopné se o ně postarat. Zintenzivněné pohraniční kontroly mohou "odmítnout vstup lidem, kteří nepotvrdí své přání požádat o mezinárodní ochranu".

To znamená, že země na balkánské uprchlické trase by mohly začít odmítat ochranu těm, kteří ji potřebují, vracením uprchlíků do předchozích zemí, pokud nezažádají o azyl po vstupu do dané země. Mnoho žadatelů o azyl nechce o něj žádat v tranzitních zemích. Nemají důvěru, že jejich žádosti o azyl tam budou spravedlivě posouzeny, protože zažili v těchto zemích špatné podmínky přijetí anebo diskriminační a xenofobní zacházení, anebo protože mají příbuzné anebo jiné vazby v jiných evropských zemích.

Druhým nebezpečím je, že jestliže velké počty uprchlíků zažádají o azyl v nynějších tranzitních zemích, jako je Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Makedonie a Řecko, může to znamenat, že tyto země situaci nezvládnout a nebudou schopny poskytnout férové zacházení a efektivní azylové procedury. To by mohlo vést k tomu, že jako Maďarsko uzavřou své hranice a budou riskovat takové chaotické scény a humanitární problémy na hranicích, jakých jsme v posledních týdnech svědky.

Plán také žádá o intenzivnější spolupráci s Afghánistánem, aby byli Afghánci deportováni zpět do této země. Avšak členské země EU poskytly v první polovině roku 2015 azyl ze závažných důvodů 64 procentům příchozích Afghánců.

Organizace Human Rights Watch zdokumentovala vážné lidské následky nedostatečné koordinace a nedostatečného poskytování pomoci žadatelům o azyl v důsledku kaskádového uzavírání hranic.

Celé rodiny, včetně malých dětí, starých lidí a invalidů, trpí na chorvatsko-slovinské hranici ve studeném počasí za trvalého deště, bez jakéhokoliv přístřeší. Rodiny jsou rozdělovány chaosem. Přicházejí také svědectví, že policie používá proti uprchlíkům nepřiměřeného násilí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout