Protixenofobní vědecká petice – Odpověď Václavu Klausovi ml.

29. 8. 2015 / Josef Švéda

Není pravda, že petice vědců a akademiků na někoho útočí. Text petice se pouze „důrazně vymezuje“ a vyjadřuje znepokojení nad „prudkým vzrůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu“. Útok je výrazem agrese, nicméně kritika na základě argumentů je součástí společenské rozpravy. A v tom je rozdíl.

Zaprvé, petice neútočí na novináře informující o problematice masové migrace či zločinů zfanatizovaných islamistů, jak tvrdí Klaus, ale kritizuje pouze ty z nich, kteří šíří falešné zprávy a informují o problematice nepravdivě, aniž by si ověřovali základní fakta, čímž ve společnosti posilují paniku.

Zadruhé, vědci neútočí na všechny občany České republiky, kteří se těchto jevů obávají, ale vyjadřují znepokojení nad tím, že se někteří lidé přiklánějí k názorům extrémistů, již otevřeně hlásají xenofobii, rasismus a nesnášenlivost vůči lidem jiného vyznání. Vědci se svým veřejným vystoupením pokoušejí spoluobčany od těchto názorů odradit.

Zatřetí, vědci kritizují právě ty politiky a občanské aktivisty, kteří xenofobii a rasismus propagují a chtějí tím získat laciné politické body. Kritice podrobují i politiky, již se proti xenofobii nevymezují.

Jediné, s čím se dá v komentáři Václava Klause ml. souhlasit, je to, že petice není počinem vědeckým, ale ryze politickým. Ano, pane Klausi, je to čistá politika. Petice ovšem netvrdí, že je vědecká, je pouze iniciována vědci.

Definici xenofobie můžeme najít v jakémkoliv slovníku. Použijme třeba ten oxfordský, který ji definuje jako „odpor či předsudečnost vůči lidem z jiných zemí“. Akademikové se vymezují právě proti tomuto odporu a předsudečnosti vůči lidem ze Středního východu či Afriky, proti stereotypům, které všechny tyto lidi zobrazují jako barbary ohrožující „naši západní civilizaci“. Xenofobií tedy z definice není Klausem zmiňovaný odpor k vyvražďování křesťanů na Blízkém východě, ale může jí být karikatura fotbalových fanoušků, pokud zobrazuje muslima jako prase.

Dovolím si tedy odpovědět na otázky položené Václavem Klausem ml.:

1) Pokud má zveřejněný traktát jakoukoli souvislost s vědou – proč jsou podepsaných stovky? Vždyť principem vědy je, že buď je něco ověřená pravda, nebo to pravda není – a kolik lidí se pod to podepíše, nemá žádný význam.

Předně je třeba říci, že nejde o traktát, ale o petici. Jak jsme již řekli, petice není počinem vědeckým, ale ryze politickým. Z tohoto hlediska je skutečně jedno, zda je iniciována vědci, učiteli, lékaři, řezníky či horníky. Pokud jsou tedy pod peticí podepsány stovky vědců, dokazuje to, že této skupině lidí není vzrůstající xenofobie ve společnosti lhostejná. Čím více profesních skupin se proti nenávisti k jinakosti ozve, tím lépe.

Albert Einstein, kterého Klaus ml. zmiňuje, byl politicky aktivním odpůrcem nejen antisemitismu v Německu, ale také rasistického a diskriminačního systému ve Spojených státech amerických. To ovšem nijak neumenšuje jeho vědecké zásluhy. Pouze to dokazuje, že lze být geniálním vědcem a zároveň občanem, který se politicky angažuje.

2) Proč má petice chybný název Vědci proti strachu a lhostejnosti?

Je pravda, že strach a lhostejnost jsou lidské emoce a patrně vznikají v mozku. Vědci ovšem v petici netvrdí, že si kladou za cíl tyto emoce zkoumat. Chtějí pouze zmenšit jejich šíření ve společnosti. Spousta informací, které propagují některá média, jistí politici i občanští aktivisté se nezakládají na pravdě. Jsou to mýty, které odporují skutečnosti, ale mají zároveň silnou schopnost vyvolávat emoce jako je strach.

Oproti jiným povoláním se vědci zabývají hledáním (vědecké) pravdy. Pečlivě testují své hypotézy na základě experimentů. Lze proto předpokládat, že i jejich občanské postoje budou založeny na důsledném zkoumání faktů. Nemusí tomu být samozřejmě vždy a v historii i současnosti nalezneme četné případy toho, kdy badatelé v tomto ohledu naprosto selhali a selhávají. Nicméně příklady vědců jako Einstein či Chomsky dokazují, že jejich hlas je ve společnosti důležitý a má schopnost ovlivnit chování a smýšlení mnoha lidí.

Petenti zkrátka věří, že jejich společenská prestiž a autorita může pomoci k tomu, aby občané nepodléhali neověřeným a lživým informacím o imigrantech.

3) Ovlivňují neúspěšné experimenty s masovou imigrací (Francie, Anglie, Německo) multikulturní vědecké hypotézy?

V této otázce se objevuje nedokázané tvrzení, že imigrace do zmíněných zemí byla či je neúspěšná. Úspěšnost či neúspěšnost imigrace je hodnocení do jisté míry subjektivní. Podle Václava Klause ml. je neúspěšná, podle jiných je tomu ale jinak. Chceme-li objektivizovat úspěšnost imigrace v jednotlivých zemích, museli bychom nejprve stanovit kritéria, podle nichž ji budeme poměřovat. Obecně lze říci, že jakákoliv hypotéza, která chce být vědeckou, je empiricky testována, ověřována a podle toho buď vyvrácena či potvrzena.

4) Patří politika do škol a vědeckých pracovišť?

V petici je jasně uvedeno, že podpis vědců „vyjadřuje postoj jednotlivce, nikoli celé instituce“. Vědci se vyjadřují sami za sebe a pracoviště je zde uvedeno pouze jako potvrzení jejich afiliace. Badatelé tedy za své instituce nemluví, pouze jsou politicky aktivní.

Nejde o to, že docent Konvička má odlišné či „opačné“ názory než iniciátoři petice. Problém je v tom, že mnohé jeho výroky jsou silně xenofobní a rasistické, vyzývají k násilí proti lidem odlišné víry a jako takové nemají místo ve společnosti, která se chce nazývat demokratickou. Kdyby Konvička působil na kterékoli britské či americké univerzitě, je téměř jisté, že by na svou funkci musel po některých svých veřejných výrocích okamžitě rezignovat. V Čechách je tomu bohužel zatím jinak.

Petice vědců, pod níž se již podepsaly tisíce lidí, je, doufejme, jenom prvním krokem k ostrakizaci těchto nebezpečných tendencí. Petice se může stát jedním z výchozích bodů celospolečenské diskuze, která nebude postavena na falešných tvrzeních a mýtech o imigrantech, ale na racionálních argumentech.

To, jestli je komentář Václava Klause ml. spíše pitomý, nebo docela zajímavý, nechávám také raději bez komentáře. Čtenáři to jistě posoudí sami.

Vytisknout