Drahý mobil jako důkaz zoufalství

26. 8. 2015

V poslední době se mezi odpůrci pomoci uprchlíkům objevuje argumentace „drahým mobilem“, píše Radek Čech. Argument je jasný a srozumitelný: lidé, kteří mají drahé mobily, přece nepotřebují pomoc, jsou dost bohatí na to, aby si pomohli sami. Jenže pokud se nad tím člověk jen trochu zamyslí, uvědomí si, že drahý mobil v kapse uprchlíka je jen dalším z důkazů nesmírného zoufalství, kteří tito lidé prožívají.

Člověk, který má na to, aby si koupil drahý mobil, bude zřejmě patřit k střední, v kontextu Sýrie možná i vyšší třídě. Co asi vede zajištěného a relativně bohatého člověka k tomu, aby se vypravil na nebezpečnou cestu, naložil malé děti do gumového člunu s vědomím toho, že se může lehce utopit, přestřihoval žiletkový drát atd.? Vždyť zajištěný a relativně bohatý člověk si to většinou „umí zařídit“, případně má dobré kontakty, které mu a jeho rodině zajistí pomoc. V oblastech, ze kterých tito lidé prchají, ale evidentně nic takového neplatí. Z jedné strany občanská válka, z druhé hrozba tzv. Islámského státu.

Situace musí být opravdu strašná, když vyhnala i tyto lidi z jejich domovů. A mobil, který si vzali na cestu, je asi jediným prostředkem, který jim dává aspoň nějakou naději, že se budou moci spojit se svými blízkými. Tedy pokud jim pomůžeme a oni budou mít velké štěstí (což asi platí dvojnásob pro ty chudé bez mobilu).

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 26.8. 2015