Madam Spravedlnost

3. 11. 2014 / Pavel Táborský

Ovšem víra v upřímnost postoje našeho kovaného obhájce lidských práv bude potvrzena teprve tehdy, když nastolí příležitostně obdobné otázky i v debatách se spojenci.

Je to taková roztodivná figura. Stojí strnule, má na sobě umně zřasenou tógu, ohoz antický, tudíž nepříliš moderní v kontrastu s tím, jak se často chová a jedná. Nemít na sobě tu popsanou slupku, dalo by se říct, že je svým způsobem spíše parádní "fríkulínka". V náplni práce má právo obecně, dále konkrétní práva, včetně těch lidských, u nás i plzeňských. Drží v ruce mrňavou decimálku bez závaží a přes oči má jakýsi obvaz. Prý aby vážila a na to, co váží, se moc nekoukala. Bez genderového podceňování má toho holka "plný kecky". A ještě jí do hájemství lezou všelijací amatéři. Nedivme se, že nám často klopýtne.

Čeho se má taky držet, zákoníky se mění, paragrafy kroutí a ta lidská práva? Čert aby se v tom vyznal, co k nim všechno patří. U nás i venku. Ještě že pan Lubomír Zaorálek, takto ministr věcí zahraničních, tůhle povídal, jako že se o nich budeme bavit s Čínou. Ne že ne. Má pravdu, předsedo! Přece si nebudeme povídat furt jenom o tom kšeftu, fotbale, ženských a chlastu. Případně pouze o počasí, když nás už nic jiného nenapadá.

A tak řečnit o právech, to jó. Rádi pokecáme. Například u nás to máme tak, víte? My zase tak. Chceme mezi ně řadit ty a ty, u nás zase nechceme, případně ani nemůžeme. Ovšem při této diplomatické řeči raději nemustrovat! Snad ze slušnosti, ale i s přihlédnutím k nesouměřitelnosti společenských a kulturních východisek partnerů v rozhovoru. A také vzhledem k místní politické situaci.

Pokud ovšem nemáme prvořadý zájem na jejím ovlivňování. Což bývá charakterizováno jako zasahování do vnitřních věcí a diskuse zpravidla končí. Křivá huba zůstane. Přece všude ve světě asi platí, že radu dá ti každý dobrý přítel, málokdo však mouky plný pytel.

Lidská práva jsou prý nedělitelná. Ono se o nich vůbec mnoho namluví a často skutek utek. Musíte se více snažit, pane správce zahraničních věcí. Zejména když budete během své návštěvy kupříkladu vysvětlovat rozdíly v uplatňování práva na život v Číně a USA. Taky se asi zapotíte při srovnávání způsobů mučení tu i onde.

A co takhle práva národnostních menšin? Amnesty International nějakou tu skvrnku i u nás často najde. Co byste ale neudělal pro poznání, že osobně stojíte na správné straně barikády. Zejména když hovoříte s diplomatem tak obrovského státu. Ovšem víra v upřímnost postoje našeho kovaného obhájce lidských práv bude potvrzena teprve tehdy, když nastolí příležitostně obdobné otázky i v debatách se spojenci.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 3.11. 2014