Jak zamávají bezbožné generace Y a Z s konzervativní pravicí

28. 10. 2014 / Bohumil Kartous

Adam Lee upozorňuje ve svém vysoce čteném článku na Guardianu na neúprosný fakt: v USA, dokonce i v tzv. Red states (ve státech typicky konzervativních) dochází k velmi prudkému poklesu věřících v tradičních denominacích (katolíci, baptisté) a přibývá těch, kdo buď nevěří, nebo nerozlišují, nebo vyznávají nějakou netradiční víru.

Je to způsobeno generační výměnou, během níž dospívají lidé narození v posledních dvaceti letech 20. století, a ti vykazují mnohem větší míru vzdělání, a tedy i tolerance vůči křesťanskými církvemi typicky tabuizovaným resp. agresivně odmítaným tématům, jako jsou práva homosexuálů.

Autor upozorňuje na fakt, že tento trend je ze strany řady církví ignorován a že je vede více méně k vyhrocování pozic a tedy k postupné ztrátě důvěryhodnosti a zájmu. A to, v konečném důsledku, pravděpodobně povede k oslabení pozic konzervativní politiky. Ani vyhlídky nejsou pro konzervativce ideální, ukazuje se totiž, že tato generace s věkem své postoje spíš upevňuje.

Zajímavou souvislot nabízí nedávný neúspěch progresivního papeže Františka I. ukázat vstřícnou tvář katolické církve vůči homosexuálům. Většinově konzervativní vatikánský synod to nepřipustil.

Další zajímavou souvislost nabízí šance na obnovení vlivu české katolické církve, šance spojené s církevními restitucemi. Katolická církev dostane jedinečnou příležitost se sociálne rehabilitovat v zemi s dlouhodobě výraznou inklinací k ateismu a s podobně se vyvíjející křivkou aktivně věřících. Prostředky nepochybně mohou pomoci křesťanské politické reprezentaci vzdorovat demografickým a sociálním změnám a účelově vázat významnou část voličů.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 27.10. 2014