JIHLAVA:

Jihlavský caravan

26. 10. 2014 / Sam Graeme Beaton

Jako člověk, který vyrostl v Británii, mám caravany spojené s deštivým létem a nesnesitelnými desetihodinovými jízdami autem s rodinnými příslušníky do různých hrozných letovisek, což zaručilo, že všichni se každoročně měli na dovolené děsně. Avšak tyto vzpomínky nemají nic společného ze zážitky ze Začarovaného caravanu, který celý tento týden funguje na festivalu v Jihlavě.

An English version of this article is in CLICK HERE

Caravan je francouzská iniciativa, vznikla r. 2006 v oblasti Champagne-Ardenne a cílem bylo poskytnout příležitost chodit do kina obyvatelům vesnic v pustině. Začarovaný caravan je umístěn přímo před kinem Dukla a je to jeho první výlet do České republiky. Promítá se v něm devatenáct, především francouzských, krátkých filmů, z nichž si diváci mohou vybírat - tedy ti, kteří se dokáží nacpat do miniaturního kina a projekční kabiny. Je tu místo maximálně pro dvanáct lidí a musí to být jeden z nejmenších biografů na světě. Pro návštěvníky festivalu je to velmi příjemné.

Návštěva Začarovaného karavanu byla daleko více o tom zážitku než o filmech, i když dva snímky, které jsme si vybrali, nezklamaly. Film Tessa Joosee Plastic and Glass (2009, 9') se dobře hodí k letošnímu festivalovému tématu, jímž je továrna. V něm pracovníci recyklačního centra promění zvuky průmyslové operace v hudební číslo. Miniyamba (2012, 14'), kterou režíroval Luc Perez, využívá koloniální minulosti Francie k vytvoření vizuálně ohromující animace života jednoho hudebníka a jeho přítelkyně, kteří se snaží překročit hranice z Afriky a zahájit nový život v Evropě. Když jsme seděli v caravanu, koleny naráželi do kolen ostatních diváků, jsme měli pocit velké blízkosti k ději na plátně i mimo něj.

V době, kdy jsou možnosti vytváření filmů otevřenější než kdy předtím, díky existenci serverů, které streamují video, díky digitálnímu videonahrávání a mobilním telefonům, nám caravan připomíná, jak důležité je pro sledování kinematografie a pro vznik nadšení pro ni promítání filmů na opravdickém velkém plátně v kině (je "velké" tady to správné slovo?). Přenosnost toho média je opravdu chytrá - miniaturní kino lze připojit k automobilu a můžete ho odvézt v podstatě kamkoliv. Umožňuje, aby se navzájem prostřednictvím filmu propojily komunity, ať jsou jakkoliv vzdálené, a je to něco, co by se dalo používat na mnoha místech, nejen ve Francii. Je to zajímavý projekt, který otevírá otázky o tom, jak vnímáme filmy, a poskytuje platformu pro diváky i pro filmaře. Doufám, že projekt Začarovaného caravanu bude úspěšně pokračovat.

Festival dokumentárního filmu Jihlava
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 24.10. 2014