Zisk až na prvním místě aneb Co je nám do nějakých dětí

27. 10. 2014 / Jiří Bátěk

Proč v novinách otisknou tak jednostranně ideologicky pojatý článek, který řeší jen peníze a kariéru žen-matek, opravdu nechápu. Vůbec se již nedivím, že prodej tohoto plátku klesá. Cožpak lze vše přepočítávat pouze na peníze? To snad dělají jen neoliberální dogmatikové žijící v kleci svých představ a hodnotíc vše jen skrz optiku zisku. Muzea či knihovny se nikdy nemůžou vyplatit. Budeme je zavírat? Provoz hradů či zámků se též ze vstupného nezaplatí. Budeme z nich dělat zemědělská družstva? Podle této rétoriky by naši předci nikdy nepostavili žádný kulturní dům, divadlo, Sokol. Vlaky by musely přestat jezdit, snad kromě trati Praha - Ostrava.

Když jsem se bavil s kamarádkou, která několik let hlídala v Anglii děti právě žen, které rychle po porodu šly dělat kariéru, tak rozhodně tvrdila, že dobře to není. Péče matky je nezastupitelná, pro dítě nenahraditelná a klíčová. Když v Holandsku jedna příbuzná švagrové byla díky systému opět vržena do procesu krátce po porodu, tak z toho měla deprese, protože cítila, že to prostě není pro dítě vhodné. Život nesmí být jen o tom, co se komu "vyplatí", ale o kvalitě života. Pokud žena chce, může jít i u nás pracovat. Pokud uzná za vhodné, že chce svůj čas věnovat dětem a rodině, předat jim lásku a nějaké hodnoty, je na tom něco špatného? Cožpak smyslem života je jen "dělat kariéru" a stoupat po firemním žebříčku? Pokud pro někoho ano, ať tak činí.

Rozhodně se nemusíme pořád poohlížet, jaké všechny "výdobytky" mají na Západě. Zdaleka ne vše je hodno napodobování. Pokud chce stát hledat úspory, ať se zaměří na neprůhledná výběrová řízení, přebujelou byrokracii a důsledný výběr daní.

Vytisknout