27. 6. 2014
Gruzínci, Moldavané a Ukrajinci jsou "sjednoceni ve svém přání stát se součástí Evropské unie". Tlak z Ruska pouze posílil toto cítění a přinutil EU jednat, domnívá se Bernd Johann z vysílače Deutsche Welle.
Demokracie, prosperita a mír. Toto znamená Evropská unie, i když je občas zmítána finančními krizemi a politickým konfliktem. A pravděpodobně nikde jinde dnes nemá EU takový vliv jako na Ukrajině, kde ruský prezident Vladimir Putin chce neoimperialistickým stylem rozvrhnout geografické strategické zóny. Také se nestydí použít vojenskou sílu, což vede jeho sousedy do náruče Evropské unie.
EU dlouho k zemím jako Ukrajina, Moldávie a Gruzie zaujímala nerozhodný postoj. Ale po anexi Krymu a zahájení ruské pomoci separatistům na Ukrajině Brusel podporuje všechny způsoby připojení a volného obchodování s těmito státy. Ruské chování vyvolalo solidaritu, která může EU transformovat.
Vztahy s Ruskem však zůstanou napjaté. Putinova Eurasijská unie je jeho verzí EU, odráží touhu vytvořit užší vazby mezi Ruskem a autoritářskými státy jako Bělorusko a Kazachstán, aby byl politický systém tohoto útvaru izolován od svobody a demokracie. Tento model není ani politicky, ani ekonomicky přitažlivý, ale jde o způsob, jak Moskva vytváří ideologické rozdíly, jež by Evropu měly dvacet let po skončení studené války opět rozdělit na dva tábory.
Rusko ve všech zmíněných zemích podporuje separatisty a tyto země se naopak snaží uniknout z ruského sevření - ale získají také od EU pomoc.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout12.7. 2014 / Štěpán Kotrba
rozhovor pro Parlamentní listy. Ptal se Jaroslav Polanský. Politický a mediální analytik Štěpán Kotrba v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nepotěší ani proruské, ani proevropské Ukrajince: Putinovi prý vůbec nejde o úspěch východních separatistů...